Uganda:List 13. – cestovatelsky – ze dne 20.6.2007
“Lamu tamu!”Na nas posledni prazdninovy tyden jsme si naplanovali vylet do Keni k mori. Puvodne jsem si myslel, ze pojedeme jeste spolecne s Tomem a spol., ale nakonec jsme se shodli, ze by to bylo prakticky nestihnutelne, a tak i nas odjezd jsme naplanovali az na den jejich odletu. Na zaklade nadsenych refencich sefky Lucky jsme se vydali na Lamu, maly ostrov u severniho pobrezi Keni, asi tak 100 km od somalskych hranic. Krome nas tri dobrovolniku (Evy, Verci a me) s nami jel jeste Vercin kolega Olega :).
Cestovali jsme autobusem z Kampaly do Nairobi, odtud primo do Mombasy a z Mombasy priiblizne jen po dvouhodinove pauze na Lamu. Cesta byla dost narocna, stravili jsme v autobuse asi 36 hodin a ke vsemu prestavky cestou byly velmi zridka a ponekud kratke. Prvni dojmy z Keni nebyly moc priznive, nebot v kazdem vestim meste jiz od hranic bylo videt spoustu “street children” ruzneho veku, spinavych, zebrajicich penize a dokonce nekdy i fetujicich lepidlo… Ovsem priroda je tam fakt krasna a o dost rozmanitejsi nez v Ugande – z autobusu jsme videli zebry, z dalky velke jezero a pri prejizdeni hor se nam zastesklo po Cesku, nebot tam prekvapive bylo spoustu jehlicnanu…
Po prijezdu (kolem 5. hodiny odpoledne) na Lamu jsme meli celkem strach z pocasi, nebot tam bylo celkem chladno a zatazeno a i skoro celou cestu tam nam prselo (v Mombase bylo dokonce na ulicich misty i pul metra vody a kolem cesty jsme videli par mist zaplavenych), a tak jsme si rikali, ze asi nebyl nejlepsi napad tam, jezdit v obdobi destu :). Nakonec se ale druhy den jiz udelalo pekne, a tak jsme se i celkem opalili. Ovsem nespornou vyhodou pobytu mimo sezonu byly nizsi ceny za ubytovani, a tak se nam podarilo usmlouvat dobrou cenu za ubytovani se snidani, dokonce v hotelu s vyhledem na more… Lamu je maly ostruvek vzdaleny asi 5km od pevniny, plny Muslimu, starych domku postavenych dle swahilske kultury (takove smesice arabsko-islmsko-africke kultury), cajoven, kavaren, restauraci s vybornymi a levnymi morksymi plody, cerstvymi juici (opravdu vynikajici huste juici z cesrveho ovoce), bilymi plazemi a otevrenym Indickym oceanem. Na ostrove nejsou zadna auta a v uzkych ulickach se tam volne pohybuji oslove (z nichz nekteri nikomu nepatri a jsou takovymi “samostatnymi obyvateli” ostrova), od hlavy az k pate zahalene tajemne Muslimky a na plazich “lovi” beachbojove – mladici snazici se ziskat pozornost, prizen a posleze penize turistek (casto i o generaci starsich :).
Na ostrove, protoze je muslimsky, neni bezne k dostani alkohol, a tak jsme se vybavili na cestu pytlicky s vodkou (pytlicky jsou uzasne levne a prakticke plastove pytliky s vodkou, whisky ci Ugandan waragi – mistni palenkou, o obsahu 1dcl, ktere jsou k dostani v Ugande skoro ve vsech obchodech v prepoctu asi za 7kc :). Ale i tak jsme na ostrove za 4 vecery nasli nakonec 3 hospody (bary), kde prodavali pivo – i kdyz o neco horsi nez v Ugande. Jinak mistni tam nepiji, a tak o to vice kouri a take vetsina muzu tam zvyka kat – miru (stimulant, nejake mistni korinky – musim rict, ze celkem horke :). Kazdy vecer jsme chodili na veceri na morske plody (krevety, kraby, ryby a u Aliho jsme dostali dokonce i cestveho humra) a cerstve juici, pres den se koupali v oceanu a valeli se na plazi (jednou jsme na 3km vzdalenou plaz jeli na oslech) a take jsme samosebou nemohli vynechat “povinnou” projizdku na plachetnici kolem ostrova – se zastavkou na chytani ryb (ty nam pak posadka pripravila k obedu) a koupani v mori… Na Lamu zijici rybari a beachbojove vypadaji vsichni jako pirati, nosi dredy, tricka s obrazkem Boba Marleyho a jsou dost v pohode – na kazdeho vzdy volaji “Lamu tamu”, v prekladu sladke Lamu ci “Karibu” (vytejte) a je s nimi fakt sranda.
Po 4 dnech jsme se s ostrovem museli rozloucit (dochazel cas – koncily nam prazdniny a hlavne penize) a vyrazili jsme na zpatecni cestu (doprovazenou opet vydatnym destem – dokonce I do autobusu zatikalo 🙂 do Kampaly. Tentokrate jsme se rozhodli si udelat jednodenni prestavku v Mombase, starem pristavu s pevnosti jeste z dob portugalskych objevnych plaveb, starym muslimskym centrem a take dobrou diskotekou (na kterou jsme vecer “na chvili” zasli). Bohuzel mlada krasna muslimka, se kterou jsem se seznamil v autobuse z Lamu, vystupovala uz v Malindi a do Mombasy s nami nejela :(.
A tak jsme nakonec se smutnym srdcem opousteli Kenu, nekonecny ocean, sumeni vln, piraty, vyborne jidlo, nove pratele, Muslimy a osli a bez ocekavanych problemu na hranicich (mel jsem propadla viza a platnost pasu uz jen posledni mesic 🙂 dorazili zpatky do Kampaly…
