BLOG: Listy z Ugandy

Uganda: List 11. – cestovatelsky – ze dne 22.5.2007

uganda

Murchinson Falls

Pred necelym mesicem nam (dobrovolnikum – ucitelum) zacaly prazdniny, a tak jsme vyrazili “na cesty”. Jiz dopredu jsme planovali mesic prazdnin stravit cestovanim po krasach Ugandy a nakonec jsme vyrazili i do Keni. Prvnich 14 dni s nami byli jeste kamaradi z Ceska – bratranek Tomas, jeho holka Lucka, jeji bracha Martin a taky Jana [Brezka] z Olomouce.
S Tomasem, ktery se chystal do Ugandy prijet uz dlouho dopredu jsme planovali a vymysleli co nejidealnejsi cestovatelsky program – abychom videli co nejvic a co nejlepsi a zaroven vsechno stihli a ve zdravy prezili.

cunici.JPGhrosi.JPGjelen.JPGjeleni.JPGlvice.JPGoci.JPG rano.JPG simpanz.JPG sloni.JPG vodopady-zespodu.JPGvodopady-zvrchu2.JPG zirafy1.JPG

Na posledni dubnovy vikend jsme tedy naplanovali a zamluvili navstuve Murchinson
Falls, vodopadu na severozapade Ugandy. Ze spousty moznosti kam jet na safari (napr. jeste NP Queen Elizabeth ci parky v Keni) se nam tato zdala jako nejlepsi – na jednom miste totiz clovek muze videt “suchozemske” safari, “ricni” safari a ke vsemu tomu jeste krasne vodopady na Nilu. Vzhledem k tomu, ze jsme nemeli k dispozici auto a na pujceni auta a rizeni tu v Ugande si nikdo z nas netroufam (az tu nekdy budete, tak pochopite), rozholdi jsme tam jet s cestovkou – prislo to sice na “trosku” vice penez, ale zase jsme se nemuseli o nic starat a navic jsme si jeste priplatili a po ceste zpatky si domluvili vypravu za simpanzy. Vyrazili jsme v patek brzo rano z Kampaly a odpoledne jsme si udelali malou prochazku k horni casti vodopadu – mohutny Nil (
Victoria) se tam zuzuje a jen nekolikametrovou prurvou ve skale pada dolu – nepredstavitelny hukot, kvanta vody, kapky ve vzduchu a pod vodopady zpenene pereje…

Dalsi den brzo rano jsme vyrazili autem na safari. Jiz po ceste k vodopadum jsme videli buvoly, nejake antilopy ci lane ci tak neco (vsechny dostaly od Evy pracovni nazev “jeleni” – nechteli sme si tim zatezovat hlavu 🙂 a taky par baboonu (opice zijici v tlupach a vetsinou na zemi – tzn. na stromech jen malo), ale to, co nasledovalo, bylo jak z obrazkove knizky o zviratech Afriky – strechou v mikrobusu jsme s nastrazenymi fotaky sledovali tam “jeleny”, tam zirafy, tam prasata bradavicnata ci mezi stormy se schovavajici slony…Ze zacatku jsme byli trochu rozpaciti – na cestach tam jezdila auta s turisty a vzdy na chvili zastavili, vyfotili zirafy a jeli dal – skoro jak vetsi zoo, ale pak uz nam to tak neprislo..a kdyz jsme pak zahladli a pak i vyfotili lvici, bylo fajn (selem je tam totiz opravdu poskromnu, na rozdil treba od NP v Keni)! A hlavne i krasna priroda kolem.

Odpoledne jsme pro zmenu jeli lodkou po Nilu az k vodopadum a po ceste sledovali, a samosebou i fotili, kvanta hrochu, par ptaku (
orly, volavky a pod.), “jeleny” a slony na brehu a nakonec meli stesti a potkali par krokodylu – nastesti z bezpeci paluby. Vecer jsme pak posedeli chvili u ohne a rano jeste za tmy vyrazili do lesa za simpanzy. “Vyfasovali” jsme dva pruvodce a chodili potichu lesem (dalo by se rict pralesem) a hledaly a poslouchaly nejakou stopu po simpanzich. Uz jsme toho nachodili celkem dost a uz to vypadalo, ze skoncime s neporizenou (par skupinam se to stalo, ze proste si simpanzi odskocili hluboko do lesa a proste jich treba dva dny nebylo), kdyz jsme zpozorovali v korunach jednoho, pak drhuheho, tretiho…v korunach celou skupinu. Tak jsme “zoomovali” o 106 a snazili sme se je zachytit tak, aby slo aspon poznat ze jde o opici :). Ale byli fakt legracni, skoro jako my. Dva si chvili na vetvi dopravali intimnich chvil, dalsi zase na nas hazel jakysi plody a nakonec nas hroznym revem, busenim do stromu a behanim nekde mezi keri v jednu chvili i dost vydesili (zvlast nektere z divek :). Me to bavilo, bylo to celkem dobrodruzny je stopovat, plizit se a snazit se jim dostat co nejblize…  

pošli na vybrali.sme.sk

Kategorie: Nezařazené | 23. 5. 2007 v 18.50 | uganda

5 komentářů

Ahoj Matouši, teda fakt paráda. Březce ty zážitky moc sluší, vypadá báječně. Jak vypadáš Ty? Už jsem Tě dlouho neviděla na fotce. Zítra je u nás after party Dolní Moravice. Přijdou skoro všichni, tak se těším. V pondělí zase půjdu se svojí třídou si přečíst některý Tvoje postřehy a prohlídnout si fotky na internet. Sedí po dvojicích u počítačů a sami si v Tvých listech brouzdají a strašně je to baví. Měj se dobře a díky Ti, že nám dáváš takhle možnost se do vzdálené Afriky podívat. Mamka

Ahoj Muzungo Matousi,
Jsou to velmi pekne fotky, jeste si je radne prohlednu. Na takova zvirata jen tak nenarazis vlese. Ja jsem v pracovnim pomeru, obcas mne to ubiji, ale to se zlepsi, protoze je to bezva prace. Mej se a uzivej uz brzo priletis zpet.
Ondrej

Ahoj Matouši. Pěkné psaní a obrázky. Sice se vůbec neznáme, ale při čtení Tvých listů mě napadlo, jestli by jste něco nepotřebovali z ČR. Já se s přáteli chystám do Ugandy a odlétáme 19.6.2007. Kdyby to bylo možné, rádi bychom se případně i jen setkali a “vytáhli” z Tebe nějakou tu dobrou radu.Měj se a dál piš, je to skvělý!
Bobeš a spol.

4 Prokop | 4. 6. 2007 v 17.38
Ahoj Matouši moji rodiče si adoptovali Pola nubira neznáš ho?

Ahoj, nechceš něco po tom Bobšovi poslat(třeba hanácké švestkové homeopatikum….), pokud jste domluveni, že se tam potkáte? Pokusil bych se pak s ním zkontaktovat. Dej zprávu. Zdarví TT

Přidat komentář

Půlroční pobyt jako dobrovolník v Ugandě

Nejnovější články

© 2006 Cestovatele.com; Kontakt | ArmA: Combat Operations | O Cestovatele.com | Reklama