Uganda: List 8., ze dne 19.3.2007:

Ze zivota Ugandanu

Minulou sobotu jsem mel dobrou prilezitost poznat nektere z dalsich zvyku a tradic Ugandanu, zejmena jak se bavi a jak slavi spolecenske udalosti. Nejprve jsem se totiz ucastnil oslavy promoce cerstveho absoloventa a vecer pak jsme se byli podivat na vesnicke tanecni zabave…V Malongwe, kde bydlim, kdyz ucim ve skole, mame hned naproti kostel. Seznamil jsem se tam s mistnim fararem, otcem Josephem, ktery je tak hodny, ze mi vzdy v nedeli pri msi preklada cast kazani do anglictiny, coz je celkem mile (az na to, ze pritom a me hledi cely kostel) – jinak je cela mse v lugandstine, hrozne dlouha (vzdy nejmene dve hodiny) a ja nerozumim ani slovo. Zminili jsme se s Evou, ze bychom se nekdy radi podivali na novou katedralu v Lugazi a on ze tam ma zrovna v sobotu cestu, tak ze nas vezme sebou. Rano jsme tedy vyazili a az po ceste z nej vylezlo, ze je pozvany na oslavu promoce jednoho sebo byvaleho zaka. Veskere tyto oslavy maji podobny program – zacina se msi, po niz nasleduji nekonecne proslovy zucastnenych a oslavence (proslovy jsou nejoblibenejsi aktivou Ugandanu – mozna vsech Africanu, zato pro Evropany je to casto dost deprimujici), ktere obcas byvaji preruseny nejakou “kulturou” (pisnemi, ukazkami tancu a pod.) a obvykle tak po 6 hodinach dojde i na obcerstveni (tradicni ugandsky obed). My meli stesti, ze jsme se mohli naobedvat s knezimi hned po msi, jinak bychom to asi snaseli o dost hur…Zato dobrovodny program byl fakt pekny – James, absolvent kampalske Makerere University (asi nejpopularnejsi v Ugande) se hned po skole stal reditelem skoly, takze mu jeho studenti a studentky pripravili ukazky tradicnich pisni a tancu (calypso a pod. – viz. fotky).

Po oslave jsme s otcem Josefem a otcem Piem (z Namagongy) vyrazili jeste na nedaleke vodopady (takove mensi, ale na peknem miste – mladez tam jezdiva na pikniky) a pak jeste k nemu na faru na pivo :). S “fadrama” byla fakt sranda, oba jsou hrozne prirozeni a vtipni (pritom jsem zatim moc chvaly na cirkev v Ugande neslysel – spise, ze se knezi staraji jen kdo jake ma auto a pod. – no ale je pravda, ze si tu neziji nijak spatne) a dobre jme si i popovidali. Slibili jsme jim, ze napriste je pozveme na tradicni ceskou veceri..

Po vylete jsme sli s Evou na “Dance hall party” v Buikwe. Transparent na ni lakal asi mesic, ale samotna akce byla fakt desna. Nejprve jsme si mysleli, ze jsme prisli pozde, nebot o ctvrt na 10 tam tancilo par lidi a jinak se nic nedelo, ovsem za chvili vsechny vyhodili (ze dovnitr muze jen ten, kdo zaplati vstupne) a zacali chystat aparaturu, cedecka a pod. Tak jsme tam zustali jen 3 (jeste jeden cernoch:) – mozna tech 2000 silinku za vstup bylo pro mistni i tak moc. No ale pak jsme zazili hruzu – v pravidelnych intervalech se asi 4hodiny vkuse na podiu stridali “umelci” – zpevaci (a jednou i zpevacka, taky teda dost hrozna), kteri na playback zpivali mistni ugandske songy (ke vsemu vetsinou pomalejsi a plne syntetickych nastroju) a nekdy se do toho pokouseli i rapovat. Postupne se sal zaplnil – nejprve slevnili vstup na polovinu a nakonec asi kolem pul druhe pustili dovnitr i dalsi a nechali DJ zahrat par songu k tanci…Asi jedinou pozivni skutecnosti vecera bylo, ze jsme nemuseli pesky do Malongwe (tak pozde by uz nic nejelo) a mohli prespat v Buikwe.

PS: Na zaver par aktualnich cisel: podle nejnovejsi zpravy OSN ze dne 13. brezna ma
Uganda nejmladsi populaci na svete. Prumerny vek obyvatel (celkem 28 milionu) je 15,3 roku a Uganda je zemi s nejvetsim podilem deti pod 14 let. Pritom podle statistik je prumerny vek veskere svetove populace 28 let. Soucasne s prumernym poctem 6-ti deti na matku a jednou ze tri nejrychleji rostoucich populaci na svete se ocekava zvyseni poctu obyvatel do konce roku na 30 milionu. V teto souvislosti tam o Cesku zadna zminka nebyla – necekane :).