Den druhy: Delhi – Male velke mesto
Pondeli jsme venovali zarizovani, obchudkum a preci jen i nejakym tem pamatkam. Den to byl dlouhy a plny zazitku. Stejne jako kazdy jiny den :o) Musim Terku pochvalit, ze uz si zacina na mistni pomery zvykat :o)
Da se rict, ze pondeli bylo zarizovaci. Jen rano jsme cekali na nadrazi (v kancelari pro rezervaci mistenek na vlak) dve hodiny, nez jsme se dostali na radu a mistenky si koupili. Diky tomu mame alespon dve dalsi mistenky. Jednu na cestu zpet od Dalajlamy do Agry (Pathankot – Agra). Tady je fajn, ze jedeme primo k Taj Mahalu a nemusime v Delhi prestupovat. (K Taj Mahalu se dostaneme asi 1.1.2005) A druha mistenka je na trasu Mumbai – Goa. Tady jsme zase radi, ze se nam podarilo koupit jizdeny vcas, protoze tenhle vlak je casto plny. Navic ted ve vanocnim obdobi to byva jeste horsi.
Chteli jsme take navstivit Lotus temple, ten byl ale bohuzel uzavren, jako kazde pondeli. Taky nas to mohlo napadnout. Holt v pondeli je vetsina pamatek v Indii uzavrena a tak jsme si udelali alespon par fotek pres plot.
V poledne jsme se dostali k tomu, abychom se odhlasili z hotelu, odvezli jsme velke batohy na nadrazi, kde je ulozili do uschovy a zacli jsme putovat po Delhi. Navtivili jsme zminovany Lotus Temple, stejne tak mista kolem Connought place, Main Bazar a Paharghanj. Vecer jsem Terku presvedcil, aby ochutnala nejake mistni jidlo. Samozrejme stylem, ze jsem si objednal pro sebe a Terka ochutnavala aby se presvedcila, ze je to dobre :o)
Bylo i zajimave povidani s jednim cykloriksou, ktery nas vezl po Delhi. Vyptavali jsme se trosku na jeho soukromi a tohle jsme se dozvedeli: Vek 33 let, 6 vlastnich deti, denne si vydela priblizne 200 – 300Rs (100 – 150 Kc). Cykloriksu ma jen pujcenou a denne za ni plati pronajem 25Rs. Rekl bych, ze ma co delat aby svou rodinu uzivil. Porad je na tom asi lip, nez ti riksove, ktere jsme videli po priletu spat zabaleny do deky na ulici vedle svych riks. Jeden vedle druheho. Byly jich desitky.
Vubec mam smutny pocit z toho, kdyz si uvedomim, ze tu desitky tisic lidi v podstate jen prezivaji a smyslem jejich zivota je nejak se dozit druheho dne. Na druhou stranu tu jsou spousty indu v nejnovejsich modelech automobilky Ford, chodi s rodinou do McDonalds, na sobe znackove obleceni a v ruce mobil. Je to zeme kontrastu.
Pro zajimavost jsme se vecer byli podivat do nekolika znackovych obchodu. Zacli jsme u Bati, kde boty znacky Power staly v prepoctu 400 korun (verim, ze stejne modely prodava Bata i u nas v Praze :o). Na druhou stranu v prodejne Nike uz staly boty v prepoctu 2500 korun. Tedy 5000 – 6000Rs. Kdyz si vezmu, ze riksa vydela denne 300Rs tak na jedny boty Nike by si setril asi pekne dlouho.
PS: Terku ovladlo nadseni z obchudku na ulici a neni se tedy cemu divit, ze uz mame nakoupeno nekolik darku domu :o)
