Sri Lanka: Nocni vystup na Adamovu horu
Jak bylo spravne poznamenano v diskuzich pod mymi clanky: “Kdo nevystoupil na Adamovu horu nebyl na Sri Lance”. Adamova hora – pata nejvyssi hora na Sri Lance laka poutniky i turisty svymi nekonecnymi schody aby mohli rano privitat vychod slunce…
Adamova hora, “kopecek” vysoky 2243 metru lezi pekne uprostred Sri Lanky. Prestoze je to az paty nejvyssi vrchol, na ten nejvyssi mu schazi jen 300 metru. Od pradavna laka verici, kde podle buddhisticke mytologie na vrcholu najdeme otisk nohy samotneho Buddhy. Nekdy v osmem stoleti zacali muslimove tvrdit, ze jde o otisk nohy Adama. Adam vyhrany z raje pry putoval svetem az vystoupal na vrchol teto hory v domeni, ze se opet ocitl v raji. V pokani pak stal tisic let na vrcholu na jedne noze, dokud mu nebyly odpusteny jeho hrichy. No a hinduiste vam zase budou tvrdit, ze otisk nohy tu zanechal Siva. Takze si vyberte. Tak jako tak na vrchol putuji stovky poutniku ve dne i v noci.
Nejvice poutniku vyrazi na vrchol v poutnim obdobi, ktere je od ledna do kvetna a v teto dobe tu najdete podel cesty na vrchol spousty malych obchudku s obcerstvenim vcetne tepleho caje, ktere vam nabizi sve sluzby po celou noc. Stejne tak cesta na vrchol je celou noc radne osvetlena (na rozdil od zbytku roku).
Pokud chcete zahlednout vychod slunce, doporucuje se vyrazet kolem druhe hodiny ranni. Presto ikdyz pujdete pomalu s radou zastavek, cestu na vrchol muzete zvladnout za tri hodinky a nema cenu byt na vrcholu moc brzy a mrznout tam ve vetrne noci.
Ja jsem se na vrchol dostal nekdy kolem ctvrte rano a hodinku a pul jsem si na vychod slunce musel pockat. Ikdyz se to nemusi zdat, cesta na vrchol je pomerne namahava a da slusne zabrat. Pro vasi predstavu, zkuste vyjit po schodech do 150. patra paneloveho domu, po vetsinu casu bez pomoci zabradli. Pak budete mit alespon trochu predstavu, jake to je vyjit na Adamovu horu :) Kdyz jste ale na vrcholu, stoji to za to. Prvni slunecni paprsky zacnou vykukovat zpoza horizontu, budhisticti mnisi ve svatyni na vrcholu hory zacnou hrat na bubny a slunecni svit zacne zalevat mraky a mlhu rozlevajici se v udolich mezi okolnimi horami.
Cesta dolu je nemene namahava jako cesta na vrchol a verte tomu, ze svaly na nohou se vam na konci cesty budou klepat jako ze zele. Ale cesta dolu je zajimava predevsim proto, protoze cestou na vrchol jste vlastne nemeli sanci nic videt, protoze byla hluboka noc a az teprve ted si muzete uzivat vyhledy do krajiny a na okolni prirodu plnou malych vodopadu a nekonecnych zelenych lesu…
PS: Internet je tu zase neskutecne pomaly a tak obrazky doplnim pozdeji. Nyni tu najdete jen jeden ilustracni obrazek, ktery jsem nasel na internetu…
