BLOG: Cestou ke zmene

Pakistan (Rawalpindi, Karakoram highway)

5.11.   

Opoustim velkomesto Lahore, chytam prvniho riksare a ten me bere na hlavni bus nadrazi, coz je hrozny chaos a panika. Okamzite jak vystupuju me obklopuji mistni zraloci a vtahuji do svych siti. Kdyz vyrknu Rawalpindi, tak se me ujima jeden borec a nepripousti vubec jine zraloky na metr ode me. Ok, proc ne. Kupuju listek, ok, odjezd za pul hodky proc ne. Jenze… odjezd az za hodku a pul, kdyz zkousim vystoupit a jet jinym busem, kterych kolem je milion a ty vypadaji ze odjizdeji na cas, tak me za zadnou cenu nechce pustit, mam dost casu, tak proc ne, ale majestatni chyba. Totiz, normalne se jede kolem 4 a pul hodky express busem, ten nas ma byt take express, jenze se posleze ukazuje, ze to je zastavkovy bus a misto 4 a pul jedem 6 a pul a v chodbicce stoji plno lidi, parada. Ale jedu na karakoram highway a nechci si kazit naladu. Takze po upornych hodinach v preplnenem busu a v zacpach u Rawalpindi ( v podstate dvojmesto s islamabadem, ale ten nema tak velky terminal na busy) se dostavame na autobusak. Je kolem 8 vecer, tma, takze co nejrychleji schrastit nocni bus do gilgitu, coz se mi dari a mam pul hodku na veceri.

Jidlo se nedalo jist ( na autobusaku) a kdyz chci odejit tak po me chtej astronomickou castku, tak to tedy ne. Hadka se priostruje a vypada to, ze mi typek chce dat facku, tak vytahuju obligatni hlasku- jdeme na policii, coz ho trochu uklidnuje, ale situaci to neresi a prihlizi cim vic tim vic lidi, nic prijemneho a bus mi jede za chvili. Nemluvi anglicky, neda se to resit, zacnou po me ruzne rvat, tak zvedam taky trochu hlas a odchazim, typek me chyta, ma tak metr padesat, ale pokud do nej strcim, tak me ukamenuji, toho sem si az prilis vedom. Tak se mu snazim narvat primerenou castku, coz se mi po chvili a pomoci prihlizejicich dari. Pak skoro cistou anglictinou me posila vite kam, tak jeste utrousim, ze muslim tohle nedela a radsi mizim do busu, ufff. Jo, jenze to neprilis stastne veci teprve zacinaji.

V busu, ktery ma jet neco mezi 12-18 hodinami nas jede asi 8, mista hafo, takze lezu dozadu, ze budu spat. Chyba lavky, je tam nejaky muslim, ktery si me oblibil, ja ho moc tedy ne, nevim co chce a porad se snazi sednout si ke me. Je nejakej divnej…..  Ale snazi se mi mu nejak naznacit, ze nemam zajem- ani nevim o co-))) a jedem. Ridic schumacher, cesta hrbolata a v zadu to skace jak blazen a zacina byt zima. Asi nevi co to je topit v buse, protoze vsichni se oblikaji. Sem docela navleceny, zima, skae to sem tam, spat se neda, no pekne to zacina. A nejenom zacina, pokracuje dalsich 10 hodin- beze spanku, mozna sem casem omdlel, netusim. Za oknem jen tusim brutalni prurvy, skaly a velmi malou silnicku. Zastavujeme na jidlo, docela dobry a pak zase naklepavani zadni casti tela na rizek, fakt brutalita.

6.11.   Karakoram highway 

Zacina svitat, otepluje se a je videt ty majestatni vrcholy kolem, uzkou silnicku, obcas nejaky kramek, vesnici a zase drkotani. Drkotani, skakani, bouchani se o hlavu, nadskakovani. Fakt prijemnost sama……

Kolem poledne prijizdime do gilgitu, krasne teplo, vsude vojaci, samopaly, strilny, holt sme v severni provincii a je tu take zakladna armady, tak mozna proto. V gilgitu se rozhoduju zda mam jet do skardu a cestou uvidet z dalky kolem 100 km K2, ale to znamena dalsich 7 hodin cesty tam, nebo jen 4 hodky do passu a tam si dat 3 dni volna. Protoze sem dost grogy davam passu a delam vic nez jen dobre!!!!

Mala dodavka pro x lidi, nas jede x+y, uplne narvano, neni misto na nohy, na nic, vedro a jedem do passu. Nejak cestou usinam ci znovu omdlivam. A konecne sme v passu.

Je noc, vesnicka malinka, nachazim svuj hotel, velmi prijemny majitel me ubytovava do ledove zimy. Topeni samozrejem neexistuje, ale tepla sprcha ano. Vari mi vybornou ryzi s kuretem a jdu spat.

Po 2 hodkach se probouzim a zaludek se stava mym uhlavnim nepritelem……..

7.11.     Passu

Zaludek je stale muj nepritel, ale uz se s nim da jednat o primeri. Cely den v posteli, uz v mensich bolestech a v brutalni zime. Vecer uz dokazu dat chleba-roti + caj, zima, zima, zima. Pokud jde elektrina, tak se da uz i trochu cist. Radsi co nejdrive spat……

pošli na vybrali.sme.sk

Kategorie: Pakistan 2008 | 11. 11. 2008 v 13.40 | hans

Přidat komentář

Cestovani, putovanı, bloumani, hledani vnitrniho klidu a miru ve fyzickem tele i mimo nej.

Nejnovější články

© 2006 Cestovatele.com; Kontakt | ArmA: Combat Operations | O Cestovatele.com | Reklama