BLOG: VIETNAM 2009

Cisar a lampiony kam se podivas…

Po prijemne vane, kterou jsem skoncil posledne, jsme zamluvili cestu do byvaleho hlavniho mesta Vietnamu, Hue. Tenhle vietnamsky Krumlov je zarazeny do UNESCO a diky penezum odtud celkem kvete. Bohuzel se v kazdem pruvodci se doctete, ze podnebi je tu znacne nevypocitatelne a takrka nejvlhci z celeho Vietnamu. Ukazalo se, ze je to pravda…

Po probuzeni jsme jeste v Ninh Binhu pujcili za 30.000VND kola a vydali se na Tam Coc, ricni system, kde se tocil film Indocina. Kupodivu jsme ho nasli bez problemu a cena 125.000VND za dvouhodinovou projizdku na lodce pro tri mi zase jednou vyrazil dech… Naskocili jsme tedy do clunku k pani Vietnamce a vydali se do mlznych hor. U prvniho mustku k nam priskocil dalsi padlista.

Cesta byla uzasna, projeli jsme tremi jeskynemi a mijeli spoustu dalsich lodek plnych nadsenych obliceju, stejne jako plovouci trhy s orchidejemi i jidlem. Nase pani nas ale k zadnemu obchudku nastesti nevzala. Schovavala si to ale nakonec, za posledni jeskyni. Tam k nam prirazuily vodni potraviny, jejichz majitelka nam vnutila dve plechovky s pitim pro nase prevozniky, pry jako spropitne. Tak jsme si dali jeste ananas a cekali, ze to je vse. Vyrazili jsme zpet a spustil se dest. Pani Vietnamka mi vrazila padlo, ze jim mam jako pomoct. Nedelalo mi to az tak problem, protoze jsem byl z nasi minivypravy jediny, kdo disponoval plastenkou. Datel Woody opet pomohl. Pani Vietnamka se ale dost ulivala, tak jsme dost zanaseli ke kraji, tudiz se jizda zrychlila jen zdanlive.

Na nastupisti i vystupisti zaroven pak mila pani Vietnamka chtela jeste dalsi spropitne, ale to uz jsem ja utikal, tudiz nevim, kolik dostala. Dali jsme si chutny, lec ponekud drazsi obed a za staleho deste si udelali jeste objizdku okoli, ktera koncila vystupem na vyhlidku o 600 schodech… ale stalo to za to, nebylo to tak hrozne.

Po milem vyletu jsme naskocili do autobusu a pres noc dojeli do jiz zmineneho Hue. Tam kupodivu taky prselo. Prosli jsme jej nicmene tesne po check inu do hotelu za krasnych 175.000VND pro tri i za toho hnusneho pocasi. Nic jineho nezbyvalo. V Cisarskem meste, nejstarsi casti Hue, ktera je prave pamatkove chranena, je toho k videni opravdu mraky. Nadherne palace inspirovane architekturou Japonska a Ciny berou dech. Nas uchvatili i sokoli a dalsi operenci, nephila, mily to pavoucek, co snova site a nozky ma 7 cm dlouhe, nebo prvni vietnamsti sloni. Ochoceni, ale prece. Vstup do komplexu mesta stoji 55.000 VND pro jednoho.

Cestou z Cisarskeho mesta se me definitivne rozpadla plastenka s Woodym, Lucce botky a jinak uz snad nic. Milan je ale umne opravil za pomoci dratku, takze slouzi dodnes. Dosli jsme do Cafe Mandarin, ktere vede pan Cu a dali si mega a velmi chutnou veceri celkem za 250.000 VND i se spropitnym. Druhy den rano jsme se sem vydali na snidani, pricemz jsme od pana Cu koupili i nejake pohledy a vetsi fotky. Fotograf je totiz docela dobry. Horsi uz podnikatel, protoze nam cenu pohledu nezapocital do uctu, tudiz jsme mile pohledy dostali. Dobre my…

Hup do busu smer Hoi An, tudiz odjezd ze Severniho Annamu do Annamu Stredniho. A jako mavnutim kouzelneho proutku i zmena pocasi. Za jednim kopcem, ktery drzi mraky, najednou celkem krasne svitilo slunce.

Dojeli jsme do Hoi An, dalsiho UNESCEM chraneneho mesta a stejne jako v Hue ihned po check inu vyrazili do ulic. Hoi An je skvostne. Opravdu me bavi. Je to mesto proslule slavnostmi uplnku, kdy v celem historickem jadru nesviti nic jineho nez lampiony. A my jsme se trefili prave na tento den, byt jsme to neplanovali… Na slavnosti odchazime prave ted, takze o dnesku a vcerejsku musim napsat az priste. Ale byli jsme uz na plazi a hnedle se spalili… Tak drzte palce, at se to s nami uz jenom drzi, tohle pekne pocasi…

pošli na vybrali.sme.sk

Kategorie: Nezařazené | 8. 4. 2009 v 12.45 | emesh

1 komentář

pěkné a zajímavé čtení

Přidat komentář

Just another CESTOVATELE.com weblog

Nejnovější články

© 2006 Cestovatele.com; Kontakt | ArmA: Combat Operations | O Cestovatele.com | Reklama