BLOG: Vietnam podzim 2007

SAPA 07.11.2007

Výlet do hor na severo-západě.

Noc ve vlaku pro mě celkem Ok, ale Janě se špatně dýchalo. Vzduch tam pravda nebyl nic moc…nikde se nedají otevřít okna :-/ V Lao Cai nás čekalo milé překvápko a to, že na nás skutečně čekal pán s cedulkou. Narozdíl od jiných, kteří čekali s cedulkou vytištěnou z internetu se jménem a příjmením, náš pán měl na ceduli rukou napsáno heslo “Jakubjanalina” tak jsem si řekli, že to bychom mohli být my a klaplo to 🙂 Cesta busem do Sapy byla hustá. Náš řidič s nám jel jako by nás ukradl a to na ultraklikaté cestě šplhající do hor nic moc. První dojem z městečka Sapa byl překrásný. Na hotýlku, kde nás busík vyklopil nás nechali osprchovat a nechali jsme si tam krosny. Vyrazili jsme na plánovaný 2 denní výlet. LINH HO – LAO CHAI – TA VAN – GIANG TA CHAI – SU PAN. Před odchodem jsme ještě stihli okouknout místní trh. Nádhera. Je tu už dost “kmenových” lidí. Nejrozšířenější jsou HMONGOVÉ-mají tmavě modré kroje a takové kastrůlky na hlavě. Pak ještě kmen lidí DZAO. Ty mají takové červené turbany, nebo nevím k čemu bych to přirovnala. Jsou překrásní. Všichni se snaží prodat látky, šperky nebo taštičky co dělají, ale jsou milí anejsou vlezlý. Myslím, že moc nerozumí, ale mají naučených pár frází a s tím vystačí.

Dnešní track byl úžasný! Vyrazili jsme od cestaovky s průvodcem jménem “HUI”. Hned na začátku nás upozornil, že je místní Playboy…marně jsem si lámala hlavu jak k tomu tak mohl příjít… Přbrali jsme ještě 3 další lidi a vyrazili do vesniček. Musím říct, že výlet do hor v Thajsku kde jsme byli je proti Sapě opravdu nulový zážitek. Hned ve městě se knám připojila skupinka Hmongů a šli s námi celý den, protože jsme šli akorát do jejich vesnice. Se mnou šla jedna z nich. Jmenovala se CHIN a uměla docela příjemně anglicky, to jsem byla překvapená. Prý se učí od turistů. Na zádech si s sebou táhla malého chlapečka. Je jí 19 a malému 7 měsíců – tak to už asi nestihnu… 🙂 Děti tu nosí snad všechny ženské a na zádech v takovém šátku. Moje puchýře naštěstí celkem poslechly, tak to šlo. Musela jsem tedy ráno absolvovat proceduru, abych je ošetřila, ale vyplatilo se 🙂 

Dnes jsme ušli asi 15 km. Pořád se vám snaží něco prodat. Člověk by si měl něco koupit, pravda je, že jim tím pomůže, ale zase se to nesmí přehánět. Určitě se tu vyplatí koupit suvenýry jako náramky, náušnice nebo taštičky. To už pak jinde ve Vietnamu takové není a nebo zbytečně drahé. Určitě smlouvejte, ale ne zase moc…. je to taková charita 🙂

Odpoledne jsme dorazili na místo noclehu. V ceně zájezdu byl “home stay”. Trochu pionýrské podmínky, ale dalo se. Bohužel všude jim pobíhají kuřata a kočky i v domě, což byl trochu oříšek pro Janu, která má alergii. Nakonec jsme tedy zavolali minibus a nechali se odvést do hotelu. Jana by se udusila. Hotýlek fajn za sranda peníze. Na první pohled krása, jen malé mouchy… Celo postele trochu naraficene, stejne jako pakova baterie na umyvadle (zustala mi v ruce:-)) tepla voda netekla a nesviti svetlo v koupelne 🙂 Večer jsme si nechali poradit průvodcem a vyrazili do městečka na večeři. Vřele doporučuji GERBERA restaurant. Úžasné menu.

pošli na vybrali.sme.sk

Kategorie: Nezařazené | 30. 11. 2007 v 17.09 | belinda

Přidat komentář

Linda

Nejnovější články

© 2006 Cestovatele.com; Kontakt | ArmA: Combat Operations | O Cestovatele.com | Reklama