Hanoj 06.11.2007
Den v Hanoji. Ráno nás probudily jak jinak než mopedy. Jezdí jich tu opravdu kvanta. Mít moped je tu snem každého. Rada o špuntech do uší se ukázala opravdu nad zlato! Přebalili jsme batohy, protože jsme plánovali vzít do hor jen jeden. Na našem hotýlku se točí personál jak na kolotoči. Ráno už nás vítal jiný pán (od pohledu zloduch) a hned nám nabízel znovu zájezdy. Angličtina otřesná. Rozumíte tak každé 4 slovo a to ještě horko těžko… No dostat od něj zaplacenou snídani bylo trochu náročné, ale dokázali jsme to. Doufáme, že výlety, které jsme si u nich zaplatili klapnou…. Vyrazili jsme uložit krosny na nádraži, protože ačkoliv nám nabídli, že nám je nechají v hotelu, preferovali jsme vlastní zamčený box na nádraží. Hned v zápětí jsme se ujistili, že nosit je chceme opravdu minimálně!! V půlce pěší cesty k nádraží jsme se rozhodli pro taxi. Bohužel se mi stačily vytvořit dva krásné puchýře z mých supernových sandálů :-/ Ne nadarmo se říká, že nové boty na cesty nebrat… S AJ je to tu trochu horší, ale nemám iluze, že u nás je to lepší…. Někteří trochu mluví, ale někdo vůbec. Ani taková základní slovíčka jako TRAIN (o railway station jsme se teda ani nepokusili :-)) Poté co jsme tedy taxikáři předvedli lokomotivu a ukázali na mapě nádraží jsme se ocitli před branou dětského parku :-D. Tak jsme nahodili krosny a šli směr nádraží, naštěstí už bylo kousek. Krosny se opravdu pronesou. Lehký jako pírka jsme bez nich vyrazili na obhlídku Hanoje. Hanoj je překráááásná, škoda, že jsme neměli víc dní :-(. Koukli jsme na nejvýznamější památky, Ho Chi Min byl na balzamování v Rusku tak jsme měli smůlu, ale zase tak nám to nevadilo. Na oběd jsme zapadli do jedné restaurace, ovšem lístek pouze ve vietnamštině (píšou díky bohu aspoň latinkou), ale co naplat. Obsluha ani slovo anglicky. Tak jsme zapichli prst do 3 jídel. Přinesli 2. Jednu kachnu a krevety a docela to bylo dobre. Taky jsme viděli fronty Vietnamců co čekají před českou ambasádou na víza…. viz foto…. ale když člověk vidí tam tu bídu, tak i chápe, proč chtějí pryč a když mají šanci se k nám dostat, tak proč ne…
Vypravili jsme se na hotel vyzvednout si lístky na vlak do hor. Prý tam budou připravené ve 15hod. Přišli jsme v 17 a lístky ještě nikde. Trochu drámo… Na služby v Evropě můžete zapomenout…. Tak jsme čekali dalších 20 min. Dusno…. Pak to Jáňa psychicky nevydržela a “chytla pán pod krkem”, že buď ať vyklopí lístky nebo peníze zpět :-). Pán vyděšeně sedl na moto a za 20 min byl zpátky s lístkama….
Nestlihli jsme bohužel loutkové divadlo, ale tak nedá se všechno… Alespoň jsem pro ostatní opsala časy představení a web:
začátky představení 14:45, 16:00, 17:15, 18:30, 20:00, 21:15
Krab na ulici stojí cca 30.000 VDG – to je sranda
Jinak v okolí jezera Hoan Kiem je spousta velezajímavých obchůdků a takových cestovatelských restaurací. Dost to tu žije.
Mají seafood i místní specialitu – šneky co žijí v jezeře, ale my jsme je nedali.
Ve vlaku nám asi 10x kontrolovali lístky a pořád na ně tak divně koukali…. ale tak všechno je nakonec OK.
Máme trochu podezření, že Hard sleep přebudovali pro velký zájem o soft na soft sleep. Podle mých informací by měly být v soft sleep-u jen 4 lůžka a tady jich je 6. Nemáte šanci se tudíž na posteli posadit….
Do vlaků se hodí buď tenký spacák, jako měla Jana s Kubou nebo aspoň prostěradlo jako jsem měla já
(doporučuji 160 nebo 180 cm), tedy prostěradlo na letiště ať se můžete zabalit 🙂 Také se nám velmi osvědčili vlhčené ubrousky. Ty jsou k nezaplacení!!
