Delhi – Pushkar

4-6.7.2008

Z Delhi poprve zkousime mistni vlakovou prepravu. V 6.05 rano bereme vlak Shatabdi Express smer Ajmer.Byti dcerou strojvedouciho prece neni lepsi doprava nez vlakem!!:) Tak tati ted ti musim rict, ze mas absolutni pravdu. Cesta vlakem byla opravdu nezapomenutelna!
Vsechny vozy jsou sedackove, ale daji se docela dost rozlozit takze s trochou predstavivosti mate polo-postel!:) Kazdy vagon obsluhuji 2 “letusaci”. Slusive uniformy (i docela ciste- S O K U J I C I!).
Servis s usmevem! Nejdrive rozdaji tacek s cajem a susenkami, pak nasleduje balena voda a potom snidane! Ktera je opravdu vynikajici! Dalsi caj se susenkami… no a potom uz nevim.. jsem tuha jak veka. A cestu do Ajmeru celou prospime!

Vlakova doprava v Indii je pro nas opravdu mini luxusem a pocitem kdy se znovu citime jako lide:) Ten pocit prechazi jen co v 14.30 vystoupime na nadrazi v Ajmeru!

Indie jako takova je rozdelena na 22 rekla bych “okresu” ci oblasti. Oblast do ktere ted cestujeme  je na severo-zapadnim vybezku Indie a jmenuje se Rajasthan. Tato oblast s mesty jako  Udaipur,Johpur, Jaimer, Ajmer, Pushkar ma byt jedno z nejkrasnejsich a nejvice turistictejsich oblasti Indie.Ale nikdo nam nerekl, ze v Cervenci s teplotnimy rozdily tak vysokymi, ze se mi pri pomysleni jenom zatoci hlava…

Prijezd do Ajmeru byl horky a unavujici. Venku teplota 47 stupnu se zdala z vlaku s vetranim skoro nemyslitelna. Nechaly jsme si zavazadla v uschovne na nadrazi s planem si toto mesto projit. Ajmer je vcelku nezazivne mesto osidlene prevazne muslimskou komunitou. Je to strasne zvlastni pocit, jsou to Indove, ale nabozenskym vyznanim jim nejsou ani bohove Brahma,Visnu ci Shiva, ale Alah.
Jednou z veci ktera je v dnesnim svete zarazejici jsou nabozenske valky. Lide se zabijeji kvuli vyznani jinych bohu… a tady? Muslimove, Budhisti, Hinduisti,Sikhove,Jaismove i dokonce male procento Krestanu si ziji spokojene vedle sebe. Vsude jsou jine mesity, kostely, Gurudvary, temply…a vsichni tak nejak akceptuji jina nabozenstvi.. Asi proto jsou Indove docela vstricny narod. Jsou zvedavy a zvidavy (az je to nekdy opravdu neprijemne, kdyz se vas po 150te nekdo zepta jak se mas a odkud jsi ..). Ale po celou dobu se citim opravdu bezpecne. Lide sice ziraji, ale nepriblizi se k Vam. Rekla bych, ze
akceptuji vasi “svobodu”. Takze narozdil od nas Evropanu, kdy mi radi projevujeme emoce, (drzeni se za ruce,libani na ulicich..atd) je tady naprosto, ale naprosto nemyslitelne.
 
 
Prochazime hlavnim trzistem (pripadne mi,ze vsechny mesta maji vsechno stredisko deni na trzistich), tkz. Main Bazzar.
Horko je, ale opravdu neunosne, vubec si nedokazu tipnout kolik stupnu muze byt, jenom doufam,ze bod varu to jeste neprekrocilo!:) Bereme batohy a smer Pushkar.
Mistnim autobusem nam cesta trva necelou pulhodinku a je to docela sranda. Mistni nas uci jejich slovicka,skoro vzdycky narazite, alespon na jednoho Inda ktery rozumi jakz takz anglicky, ale hlavne kazdy si chce s vama povidat, aby si pry procvicili anglictinu.
Puskhar je male mesto (cca.20 000 obyvatel z toho bych rekla 10 000 jsou jenom zvirata, ktera jsou opravdu, ale opravdu vsude!).

Pushkar je povazovan za jedno z nejsvatejsich mist v Rajasthanu a mozna Indii jako takove! Podle legendy buh Brahma shodil z nebe na demona lotusovy kvet, ktery se otevrel a uprostred pouste vytvoril tri jezera.
Pushkar opravdu jezero ma, ale to je uplne suche. Zadny ryby, zadne lotusove kvety jenom bagry:)Voda ma prijit s prvnim monzunem, ktery je ocekavany jako smilovani v teto horkem vysusene krajine.Z autobusoveho nadrazi je to snad jen 15min pesky do naseho ubytovani. Horko je tak nesnesitelne,ze se zastavime v prvni restauraci a dame si coca-colu. Nas za poslednich par dni, po vode, hlavni prisun tekutin, ale hlavne energie. Rychly cukr, ktery Vas v tom vedru velmi rychle probere! 🙂

Behem nekolika mala minut se dame do reci s vedoucim restaurace a do par minut se nase pritomnost opet stava mini atrakci a kolem stolu nas sedi zhruba 10. Vsichni to jsou mistni taxikari neumeji moc anglicky, ale nasmejeme se s nema. Snad nejvyssi poctou toho, ze Vas rekla bych “Indove prizvaly za vlastni” je, ze Vam nabidnou mistni CAJ!!!!

Ten je nam po necele hodince rozhovoru nabidnut a protoze nechceme byt neslusne tak souhlasime.Vsichni varuji, ze vodu pit jedine balenou, ale rikame si, ze kdyz je prevarena prece MUSI byt ok. Pozdeji se ukaze, ze to neni vodou, ale tim mlekem…ale o tom, az pozdeji!

Jsme mezi nasima novyma kamaradama tak popularni, ze nas dokonce vecer pozvou na prochazku do mistni temple, kde  je krasny vyhled na cele mesto Puskhar. Oni se tam chodi modlit a turisti si je pri tom chodi fotit 🙂

Majitel restaurace ma slabost pro Ditu a nabidka k snatku netrva dlouho. Proto si Dita sla omkrnou do ceho jde a zbytek je na nasledujicim videu … ;)))Z mini zastavky jenom na coca-colu se z toho vyklube cca. 3 hodinove prijemne posezeni,ale kolem 7 vecer
se opravdu loucime a jdeme smerem Chacha ubytovna.

Chacha je uzasna, po strese se prohani opicky okusuji neco ze stromu. Dokonce maji zelvu, kocku..Jsme ze vsech zvirat tak unesene, ze si nevsimneme zakladniho a v tomhle hroznem dusnu podstatneho detailu – pokoj nema klimatizaci!!!

Noc proskuhrame obe dve je nam zle zacina nam obdobi ktere pracovne pojmenuji “strevni potize”.Davame to za vinnu tomu jejich slavnemu caji, ktery obsahuje mleko.. Mleko z mistnich kravicek, ktere potkavate uplne vsude po ulicich a zvykaji uplne vsechno (odpadky, pneumatiky..).Takze asi neni divu,ze mleko nebude uplne stoprocentni kvality!! Myslim si,ze ackoliv docela barvive dokazu popisovat, tato noc se proste popsat neda.:(

Kazdopadne druhy den rano odchazime a hledame lepsi pokud mozno ubytovani s klimatizaci.Nasli jsme, musim rict, ze asi nejlepsi ubytovani co jsme meli v Indii…(teda zatim). Cisty hotel s velmi prijemnou obsluhou.

Jsme uplne vyrizene, tak plan je jednoznacny jit se projit po Pushkaru a tak kolem jedne ci druhe hodiny se jit schovat pred nejhorsim slunickem a trosku to zaspat. Tak jak to nicmene delaji i vsichni Indove, kdezto oni se neobtezuji schovat a jednoduse si “ustelou” kde mohou!

Pushkar je plny malych obchudku uplne, ale uplne se vsim. Dokazete chodit hodiny a hodiny nescetnymi ulickami Bazaaru. Takze neni prekvapenim, ze z planovanych dvou hodin se na hotel vratime az pozde v noci! Ovesene novymi hadriky stribrnymi sperky, ale hlavne plne novych zazitku 🙂