6. 8. Den odpočinku na pláži

Další z autentických deníkových zápisků Anny cestovatelky…
Tuto část Anna velmi otevřeně popisuje v deníku, ale osobně se domnívám, že pro nezaujatého čtenáře není mnoho věcí zajímavých nebo by nemělo být veřejně přístupných, a tak jsem se rozhodl publikovat mírně ořezanou verzi…

A: Espinho. V noci z 5. 8. na 6. 8. jsme hrozně — stan. Dítě, kdykoliv jí, řve… Ráno jsme se vydali na pláž, po zjištění, že plážový domeček / stan na půjčení je příliš drahý (10 euro na den) jsme se rozhodli — celý den na sluníčku a našich zářivých alumatkách s knihami. M. se šel hned — , bez brýlí, já se málem — smíchy, když jsem ho viděla v moři, jak má problémy s vlnami… Bylo to takovéto plavání na místě… pak hledal naše stanoviště docela —…

A smažili jsme se… Já jsem se koupala jen po kolena, páč jsem se bála žraloků.

Mič Bjůkenen:

M. se opět vydal do vody; v dálce na širém oceánu byl barevný míč. M. se mu vydal vstříc, záchranu míče sledovala s napětím celá pláž. Míč se pomalu ale jistě vzdaloval čím dál víc, ale Mič se nevzdával. Zachránil ho! Pak ho vždycky hodil před sebe a rychle plaval, nakonec se v jeho bystré hlavě, která je občas natvrdlá tak, že bysme s ní mohly zatloukat kolíky od stanu, zjevil nápad. Vzít míč do ruky a nechat se unášet vlnami za kmitání nožičkama. Na břehu stál chlapeček s pěkným tatínkem a převzali míč od záchranáře Miče z Chodova s díky. Pak A. polila M.ovu knihu od Umberta Eca; následovalo ticho po bouřce. A. se odvázala a svlékla se a opalovala nahoře bez. Na oběd jsme šli do kiosku na pláži. Cestou jsme si spálili nohy o rozpálený písek. M. se rozhodl vrátit pro boty. Dali jsme si burger a M. pivo s příchutí citrónu. Následoval návrat na pláž. Začal vát chladnější vítr. Koupání a opalování jsme skončili v 16 hod. A zjistili jsme, že jsme se spálili. A. se v kempu vykoupala v bazénu. Večer jsme jedli v čínské restauraci (čínská polévka u našeho stanu). Psali jsme deník a vyprávěli si blbosti. Asi ve 21 hod. jsme šli na procházku kolem pláže (po dřevěných mostech). A. vyčůrala dírku do písku. M. prohlásil “pes baskervillský” a v tu ránu se z ničeho nic proti nám vyřítilo štěně ve výšce našich kotníků a začalo žmoulat sandály.

V noci byla zima…