Škodí moc práce dětem?
Je zajímavé sledovat, že Japonsko má na jedné straně pověst státu se značně vyvinutým sexuálním průmyslem, která by svědčila o neutuchajícím zájmu zejména mužské populace o s tím spojenou fyzickou aktivitu, leč statistiky a jiné ukazatele dokazují, že mimo tuto sféru to není se sexem v Japonsku příliš žhavé.
Dnešní Japan Today odkazuje na výzkum (na vzorku 300 mužů mezi 25 -39 lety vydělávajících 2 a méně milionů jenů ročně), ve kterém se uvádí, že celých 65% nebylo spokojeno s uspokojením svých potřeb a pouhých 15,7% bylo. Zbylá téměř pětina tuto potřebu ze svého života vypustila. Toto číslo se skoro úplně kryje s počtem paniců ve sledovaném vzorku.
Celý problém je poněkud složitější v tom, že z toho plyne i velmi nízká porodnost, což sice mírně řečeno konkrétnímu jedinci může být ukradené, ale je těžké se vymanit ze svízelného postavení na trhu práce. Časy kdy byly děti kapitálem jsou patrně ve zdejších industrializovaných končinách dávno pryč, a tak dnešní chudí muži, jsou rádi, že pokryjí své základní výdaje. Zdá se, že za příčinu jejich “kastrace” lze označit několik faktorů: hospodářskou krizi v 90. létech, která způsobila, že žijí v odříkání a bez luxusu, přílišné pracovní nasazení, nedostatek soukromí a snad i to, že najít si trvalou partnerku, již je třeba v mnoha směrech uspokojovat, chce nemálo prostředků. Začíná se tak vytvářet nebezpečná sociální mezera v přístupu k sexu.
Ostatně odkazovaný článek uvádí, že mnoho mužů z této nízkorozpočtové skupiny bydlí s rodiči. Nad tím se snad v našich zemích dalo mávnout rukou, pochybuji, že naše mládež by řešila podobný problém návštěvou love hotelu, jenže projevovaná ostýchavost je Japonsku až nezřízeně častým fenoménem, a tak se po tomto ne úplně levném špásu občas sáhnout musí. Řešením by snad bylo i společná platba s družkou, ale tam zas může narazit mužova čest, která se ještě s nesmířila s postupující emancipací.
Článek končí překvapujícím návrhem zavedením sexuálních dobrovolníků (tedy spíše dobrovolnic) pro chudé s poznámkou, že tento institut funguje již u starých a hendikepovaných. Vydal jsem se po stopě termínu sexuální dobrovolník v Japonsku (ctěný čtenář raději ať zanechá myšlenky, že bych osobně chtěl přiložit ruku k dílu) a nalezl jsem dva [1, 2] relativně relevantní články, které však spíše než o fyzicky vyloučené skupině pojednávají o zanedbávaných manželkách a léčbě nekonzumovaných manželství.
Uvádí se v nich např. že Japonec má průměrně 46 styků za rok, oproti 79 v Hong Kongu a Singapuru, 82 u Indů, 90 u Číňanů a 137 u Francouzů. Pokud by současná rekordně nízká porodnost (1,29 v roce 2003) měla pokračovat, pak by se japonská populace ze 128 milionu zcvrkla na 100 v roce 2050. Tato čísla jsou v souladu s tím, co jsem naznačoval v úvodu, řeknete si, ale zarážející je (tedy alespoň pro mne), že manželství je tu často jen pro formu. Možná to souvisí i s mým včerejším příspěvkem, kde jsem zmínil, že nesezdaná žena po 30 se jeví jako podivná, a tak lidé vstoupí ve svazek spíše s ekonomickým důvodu a s ohledem na to, že je k tomu “nutí” veřejné mínění. I když co si budeme vyprávět, něco podobného je z pohledu žen i u nás. Horší to však je v tom, že svobodné matky tu nejsou tolik tolerovány.
Stává se tu ovšem i to, že žena vstoupí neposkvrněna ve svých 30 do manželství, a ani po 15 letech letech nedočká se potomka, prostě proto, že k manželskému sexu nikdy nedošlo. Muž často vnímá manželku spíš jako náhradní matku či sestru, se kterou z principu není možno mít intimní kontakt, či prostě spolubydlící, která mu zlepšuje sociální status. Ostatně muž přetížený prací, vracející se po 12 a více hodinách z roboty, která je mu vším, či baru mnoho sexu obvykle nezastane. Žena je vychovávaná k úctě ke svému muži a je velmi tolerantní, mí známí dávají občas k lepšímu na dokreslení (hospodskou) legendu, která praví, že Japonka je jediná žena na světě, která mužíčkovi přibalí na konferenci do Thajska balíček kondomů s úsměvem.
Ale zpět k dobrovolnosti, neb to dnešní vyprávění pomalu nemá konce. Nu tedy – milé neopečovávané ženy rozhodly se vyhledat (lékařskou) pomoc a nacházejí nyní svou útěchu v náručí pečlivě vybraných dobrovolníků. Však si o tom můžete, pokud vládnete anglicky, udělat obrázek sami. Možná to zachrání manželství, ale hádám, že porodnost tak docela ne.
