Rady a typy do Skotska, aneb nevěřte Angličanům

O Skotech koluje mnoho vtipů, týkajících se lakomosti či zaostalosti, ale ani jeden není pravdivý. Většina jich je vymyšlena Angličany, kteří Skoty nemají příliš v lásce (a tento vztah je oboustranný…). Byla jsem ve Skotsku třikrát, pokaždé jsem byla několikrát v přímém kontaktu s místními, a myslím, že se od těch lidí máme co učit. Jsou schopni vám dát první poslední, pomoci jak nejlíp umí a v žádném případě vás nijak nepřehlíží (narozdíl od ČR).

Skotsko:
Jedná se o část Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, na ostrově Velká Británie, severně od Anglie. Od pradávna se Skotové s Angličany nesnášejí, i teď naprostá většina Skotů žádá samostatnost, o kterou definitivně přišli v roce 1707 (krůčkem k ní bylo založení vlastního skotského parlamentu v roce 2000). Hlavním městem je Edinburgh, město ležící za Hadrianovým valem, tudíž bez náměstí – tak jako všechna ostatní města za bývalou římskou hranicí. Na rozdíl od nehornaté Anglie jsou na SZ Skotska hory, které sice nejsou vysoké (nejvyšší hora Ben Nevis má 1344 m.n.m.), nicméně jdou přímo od moře, tudíž se zdají být opravdu mnohem vyšší než třeba naše Sněžka… Také proto jsou tyto hory poměrně dost nebezpečné. Skotsko má také spoustu ostrovů, na spoustě z nich je jedinečná fauna a flora.
Jazyk:
Ve Skotsku se mluví anglicky a několika různými přízvuky podle oblasti… Jen asi 1% Skotů hovoří galsky, o poznání více už skotsky a skotská galština je také vedle angličtiny úřední jazyk. Z galštiny je odvozeno mnoho názvů, především na západě a severu, kde máte i dvoujazyčné cedule.
Lidé:
Ještě jsem nepotkala hodnější lidi než Skoty. Právě i díky jejich ochotě je možné po Skotsku tak dobře cestovat. Absolutně není problém jezdit stopem (dva měsíce jsem stopem jezdila i sama), jejich mentalita říká „mám místo v autě, tudíž proč je nevzít…“. O všechno se zajímají, omlouvají se vám např. za to, že tu máte malý plat a navíc jsou schopni vzít vás tam, kam potřebujete, i když tam původně vůbec nejeli… Opravdu se od nich my, Češi, máme co učit. Občas jsem se dost divila jejich důvěře, když vás např. nechají v jejich autě s notebookem, doklady a klíčky v zapalování a jen si někam odběhnou… Díky jejich ochotě jsem nikdy neměla problém s vodou, kterou vám dají v každém baráku, ani s místem na stan… Občas to zacházelo až do takových neuvěřitelných extrémů, že nás několikrát zvali spát k sobě domů nebo nám třeba v kempu dali do stanu termosku s polévkou…
Doprava:
Po Skotsku se dá, tak jako všude jinde, pohybovat autobusem či vlakem – což jsou ty dražší varianty. Obojí je v Británii dost drahé, na druhou stranu je to mnohem komfortnější než u nás… Po celé Británii ještě jezdí Megabus, který vřele doporučuju – při včasném zamluvení přes net vás jízdenka např. z Londýna do Aberdeenu může stát libru a půl. Autobusáci tam jsou mimochodem mnohem slušnější než tady, takže vám klidně zastaví někde kde ani není zastávka…Já se po Skotsku pohybovala převážně stopem a můžu to vřele doporučit. Je to naprosto bezproblémové ze všech možných hledisek. Stopovat se dá prakticky všude, kromě dálnic, tam je to zakázané.
Peníze:
Ještě nedávno pro nás bylo v Británii draho, nicméně teď, když je libra 30 Kč, je to i super místo na nákupy. Jediné, co je ještě pořád dražší než u nás, je jídlo v restauracích, jinak je veškeré oblečení, elektrotechnika atd levnější… Na dosti místech se dá samozřejmě platit i eury. Skotsko jako takové má i svou měnu, Skotskou libru. Má úplně stejnou hodnotu jako klasická britská, nicméně zde v Čechách ji rozměníte jen velmi těžko… Proto doporučuju brát domů jen ty britské… Dokonce i v Anglii s nimi zaplatíte velmi těžko… Co jsem tak mluvila s lidmi, tak se jim to ještě nikdy nepovedlo, jednou prý chtěli platit v restauraci v Anglii skotskými librami a oni je vyhodili…
Cestování se stanem:
Stan se dá postavit prakticky kdekoli, kde je na něj místo… V Británii je naprostá většina půdy soukromá, což se tedy mimo jiné vyznačuje tím, že je všechno oplocené. Místo na stan se ale najít dá. A i kdybyste přelezli ten plot, nic se nestane… Pokud se člověk navíc zeptá, dostane povolení postavit si stan skoro i na zahradě… Několik lidí nás zvalo domů, jednou nám ukázal nejlepší místa na spaní policajt. Ohledně vody také není problém, natočit si ji můžete v jakémkoli obchodě či restauraci, a pokud tam nic takového není, klidně zazvonit na nějaký dům…
Jídlo:
Nejlevnější řetězec je Tesco či další obchoďáky, mnohem dražší už jsou klasické malé obchůdky, např. na vesnicích. Ohledně Tesca mě ale velmi příjemně překvapilo, že i ty nejlevnější produkty („tesco value“) jsou velmi kvalitní (např. mléko, sýry…). Fast foody jsou tam také poměrně časté, cena mi přišla stejná jako v ČR, o dost vyšší ceny jsou potom v restauracích.