Prvni randevous
Praha – Doha – Colombo – ctvrt Mount Lavinia
V patek, pet minut pred pulnoci, jsme opustily busem prahu a namirily si to smer Frankfurt. Blaznivy film temer bez deje (Zit tvrdi, ze to teda bylo jedno velky drama) nam nedovolil usnout do tri do rana, takze na letadlo jsme cekaly znacne znavene.
Katarske aerolinky nas uvitaly dalsi varkou filmu. Co varkou, to byla ohromna loziska filmu skoro od A do Z. Takze moc spanku z toho zase nebylo. A i kdyby tam nemeli moderni techniku, tak nas usnout nenechaji, protoze jsme musely snist tuny jidla a vypit hektolitry pitiva.
Katarske letiste v hlavnim meste Doha je o neco vetsi nez to co jsme videly v Kyjeve, ale ne o moc. Uz se tesime na nakupy 
Ani pokracovani nocniho letu nebylo v spave nalade, byt uz jsme upadaly do komatu. Proste se podaval dalsi chod vynikajici (to neni sarkasmus) letadlove kuchyne.
Colombo jako takove nas uvitalo vyhledem na zelen a smaradem paliciho se cehosi (nasledne identifikovano jako spalovny komunalnich odpadu). Pres ujistovani taxikaru, ze se do mesta nedostanem jinak nez s nimi, se nam povedlo chytit asi bezplatny, a o par kilometru dal prestoupit na preklimatizovany autobus. Cesta z nadrazi byla vycerpavajici, ale pohledy na vsechnu tu kvetenu a pracujici policisty za to stalo. Ubytovaly jsme se v damskem centru jako je YMCA, ale jen pro holky.
Po kratkem slofiku se slo do mesta. A jelikoz byla nedele, tak se nam moc nedarilo. Vsude na hlavni tride bylo zavreno. Nejzajimavejsi z celeho dne byl park s mileneckyma dvojicema pod destnikama a hlavne (hlavne!!!) stromy obsypane kalonema (diakritiku si snad zvladate doplnit). Nemohly jsme vynechat prvni seznameni s morem – takze jsme sedely na jednom z mala mist v Colombu, kde je na pobrezi neco jinyho nez koleje – a koukaly na moooore a nechaly se ovivat vetrikem (kralovstvi za vetrik!). Az kdyz jsme byly dostatecne slane, jsme se vratily do ulic, prosly kolem pana prezidenta obydli a sly zas spat…
Rano, po vydatnem spanku plnem moskytu a skrabani se, jsme se opet vydaly na nadrazi – uschovat batohy. A pred odjezdem vlaku o par stanic dal jsme obesly par obchudku s oblecenim. Uspech byl jen polovicni, takze musime jeste zapracovat. Drzte nam palce.
Po masince, ktera si to pekne straduje kolem more (vetsi vlna by nas osplouchla, ale za ty prachy…) jsme se ubytovaly (jak jinak) a vyrazily do ZOO… predavam slovo: Na pokladne zadne premlouvani nezabralo, tak jsme si pekne daly obvyklou cizineckou cenu, tj. drazsi nez v Praze. Na prohlidku jsme mely jen dve hodky, tak jsme to vzaly z gruntu: akvarka (pekny, i se zelvama), motyli expozice (naprosto uzasna), zatopeny lom s hejnem pelikanu, araci nevidanych barev, ptaci pavilon, sloni, plno levhartu (mistnich), jaguari, lvi, slepice a bazanti, papousci, andulkarna a korelarna, plazi pavilon (az na jeden dodelavajici exemplar vcelku fajn, a plno krokodylu), hrosi a hrosici, zirafky, antilopy, velbloudi, medvedi, tygri, obri kolekce opic, neco poloopic, hojne dalsi ptactvo a kocky a tak dal, proste plno zvirat, moc pekny, holt tropy jsou tropy a zoo plna stromu a lian to se u nas nevidi:)
To co je ale u nas urco lepsi jsou prevalaci, kdo vi, kde tyhle dva mistni vzali:)
Cesta zpatky do Lavinie byla opet trochu kodrcava, nicmene tuktukar byl moc fajn. A ze bydlime skoro na plazi a den se schyloval ke konci, musely jsme si to trochu uzit. Takze zapad slunce, okuseni mistni vody (no teploucka…) a to je vsechno:) ted tu sedime a piseme… a piseme… a uz konec!
PS: radsi nez na mail nam piste do diskuse, anebo na nase nove spolecne telefonni cislo: 0774612329, predvolbu pro sri lanku nezname, tak si ji najdete sami;)
a uz musime fakt jit, protoze na nas blbe cumi gekon!
