Návrat domů

(4.3.2007) Na letušti jsme byly po půlnoci, následující tři hodiny strávily v jedné z placených čekáren. Okontrolovali nám zavazadla, odbavili nás sice, ale na zavazadla jim zkolaboval štítkovací systém, tak jsme se s obavou posunuly imigrací do další haly. Čekalo nás nemilé zjištění, že jsme ztratily peněženku a jeden z boarding pasů. Po šílených porcedurách a ilegálních migracích jsme vyřešily alespoň boarding pas. Jediné, co nás na celém malém letišti zaujalo bylo akvárko s rybičkami a hvězdicí, ale ani to jsme nevydržely sledovat věčně. Naštěstí jsme se dočkaly půl páté, kdy jsme prolezly další branou, odjely autobuskem, nalodily se a po šesté ráno se vznesly z Indira Gandhi International Airport.

Cesta proti času byla skoro nekonečná. Nejdřív jsme měly oběd, pak snídani, což byly jediné zajímavé události za celým sedm hodin, než jsme přistály v Kyjevě.

Tam jsme čekaly asi čtyři hodiny, což byla větší beznaděj než v Delhi, protože místní letiště je maličké, hala, ve které jsme byly zavřené má sotva 50x70m a kromě duty free shopu a irského baru tam není vůbec nic. Nicméně jsme se dočkaly, prošly přes další kontroly, odjely busíkem, usedly, najedly se a za dvě hoďky kolem čtvrté odpolední přistály na Ruzyni.

Tolik ve zkratce naše cesta, dojmů, fotek a všeho máme mnoho, časem se k vám snad taky dostanou…