KONECNE SRI LANKA
O prvnich dnech
Tak jsme tady, doleteli jsme v poradku. Prvni dny jsou pochopitelne plne soku, ale pomalu si zvykame. Ovsem autobusy, ty mne osobne asi neprestanou desit nikdy. Obecne ten provoz tady asi nelye dosatecne hruyostrasne vystihnout. Pravda, nejeli jsme jeste sice s domacim zvirectvem, ale jiyda v protismeru do naprosto neprehlednych zatacek, doprovazena desivym troubenim, je naprosto bezna, v autobuse je pritom zhruba trikrat vice lidi, nez se vejde, takze je to opravdu silne kafe… Vsichni cestujici navic svorne basti kari, takze je z nich pekne citit, coz me neustale nuti ke sneni o cemkoli jinem, vuni kari uz nesnasim… Ale Vladka rika, ze bud nic neciti, nebo teda nevi, jak kari voni {mne teda spis uy smrdi…}.
Hned po priletu jsme frceli do Colomba, kde jsme se ale moc nezdrzeli. Hned vecer jsme uz jeli smer Anganagoda, kde jsme ted. Podvecerni zazitek z Victoria parku byl ale neopakovatelny, nekolik zdejsich stromu se totiz prohyba pod tihou obri kolonie kalonu indickych, kteri v dobe, kdy jsme do parku prisli, zrovna odletali na vecerni svacu. No vazne bomba… pro zoofanousky jen doplnim, ze jsme byli i v colombo zoo, ktera je vazne moc dobra, vyjma snad par kleci pro selmy. Tech selem tu maji ale opravdu dost a nektere jsou i ve velmi dobrych vybezich. A diky Vladcine vyridilce a moji vedomosti toho, ye maji nase prevalaky, jsme se jako delegation of prague zoo dostali do zahrady zdarma. Usetrili jsme tak 2000 Rupii, neni to supeer? Zbytek yajemcum dovypravim osobne.
Druhy den jsme se valeli na plazi, Vladka je ruda jako rak {prave mi s obavami sdelila, ze netusi, jak ponese krosnu, ale ja na tom nejsem o moc lip, takze ji moc neporadim.}, ale odpoledne, kdy jsme jeli na zachrannou farmu morskych zelv, stalo vazne za to. Dokonce ted mame kazdy asi deset svych zelvicek v Indickem oceanu. Neni to nadhera? Je:-}
Dnes jsme spali u nasich pratel tady ze Sri Lanky, jsou to moc mili lide, a tak se nam smer Galle, kde se mame sejit se Zitkou a Stepankou, odjiydi tezko. Holky a opice, ktere nam slibuji u hotylku, kde bychom meli spat, nas ale skutecne lakaji. Ostatne, opice jsme jeste navolno nevideli, ale ja bez nich Lanku neopustim. A co nas tedy zatim oblazilo z divoce zijicich tvoru? Inu jeden poradny varan, ktery sezral obri stonozku, na kterou jsme koukali, kvanta motylu, zminene karety, kalonove, spousta kavek, ktere na ty kalone {a dokonce i na orlovce} utoci, orlovec ricni, nekolik vlh, mraky psu a krav, ktere skvele zastavuji dopravu.
A to je vse, mame uz tri hodiny sekeru, tak budu koncit.
Za oba z nas Michal
