Katakana (カタカナ)
Z čistě pragmatických důvodů jsem se rozhodl dát na blog něco málo o katakaně. Samozřejmě nepodceňuji své čtenáře, že by si neuměli katakanu najít v nějakém spolehlivějším prameni. Prostě a jednoduše bych se rád přihlásil na místní kurzy japonštiny, protože však nejde o začátečnický kurz je nutno oprášit své nedokonalé znalosti hiragany a katakany.
Katakana je jedno ze dvou japonských slabičných písem, sestávající ze 46 symbolů. Připojením dvou čárek (nigori) nebo kroužku (marunigori) resp. drobnějších jóonu vznikají další slabiky. Katakana vznikla v 8. století za přispění Kibi no Makibiho (693-755) zjednodušením jednotlivých částí znaků kandži, u kterých již předtím došlo ke ztrátě významu a staly se pouhými zvuky, aby mohly vyjadřovat japonské koncovky. Znaky katakany jsou hranatější a jednodušší než znaky hiragany a cizinci, kteří se učí japonsky, se ji většinou učí jako první. Katakanu původně používali japonští buddhisté jako nápovědu pro výslovnost v buddhistických spisech a také jako způsob rychlého psaní.
Dnešní použití katakany
- slova převzatá (z čínštiny, portugalštiny, holandštiny, dnes převážně z angličtiny)
- onomatopoia (v japonštině je mnohem více zvukomalebných slov než např. v češtině)
- telegramy, zdůraznění (katakana se používá tam, kde my použijeme tučné písmo, podtržení nebo kurzívu)
- cizí místní názvy
- vědecké názvosloví (zvířata a rostliny)
| samohlásky | ||||
| ア a | イ i | ウ u | エ e | オ o |
|---|---|---|---|---|
| カ ka | キ ki | ク ku | ケ ke | コ ko |
| サ sa | シ ši | ス su | セ se | ソ so |
| タ ta | チ či | ツ cu | テ te | ト to |
| ナ na | ニ ni | ヌ nu | ネ ne | ノ no |
| ハ ha | ヒ hi | フ fu | ヘ he | ホ ho |
| マ ma | ミ mi | ム mu | メ me | モ mo |
| ヤ ja | ユ ju | ヨ jo | ||
| ラ ra | リ ri | ル ru | レ re | ロ ro |
| ワ wa | (ヰ) wi | (ヱ) we | ヲ wo | |
| ン n | ||||
| nigori | ||||
| ガ ga | ギ gi | グ gu | ゲ ge | ゴ go |
| ザ za | ジ dži | ズ zu | ゼ ze | ゾ zo |
| ダ da | ヂ (dži) | ヅ (zu) | デ de | ド do |
| バ ba | ビ bi | ブ bu | ベ be | ボ bo |
| manunigori | ||||
| パ pa | ピ pi | プ pu | ペ pe | ポ po |
| jóon | ||||
| ャ ja | ュ ju |
ョ jo | ||
| キャ kja | キュ kju | キョ kjo | ||
| シャ ša | シュ šu | ショ šo | ||
| チャ ča | チュ ču | チョ čo | ||
| ニャ nja | ニュ nju | ニョ njo | ||
| ヒャ hja | ヒュ hju | ヒョ hjo | ||
| ミャ mja | ミュ mju | ミョ mjo | ||
| リャ rja | リュ rju | リョ rjo | ||
| ギャ gja | ギュ gju | ギョ gjo | ||
| ジャ dža | ジュ džu | ジョ džo | ||
| ヂャ (dža) | ヂュ (džu) | ヂョ (džo) | ||
| ビャ bja | ビュ bju | ビョ bjo | ||
| ピャ pja | ピュ pju | ピョ pjo | ||
Volně podle wikipedie
