Aprílový sex

Dnešní blog byl inspirován neustálými dotazy kamarádů, kteří se ptají, jak se TAMTO má v Japonsku.

1. dubna přesně před padesáti lety vstoupil v Japonsku zákon o zákazu prostituce, tedy aspoň jak jsem se dnes dočetl na Mainichi Daily. S prostitucí se zde, ale setkáte, jak je např. doloženo na stránkách sdružení proti vývozu bílého masa, kde se dopodrobna věnují sexuálnímu průmyslu v Japonsku.

Odtud cituji např. :

The sex industry accounts for 1% of the GNP, and equals the defense budget. (CATW – Asia Pacific, Trafficking in Women and Prostitution in the Asia Pacific)

The sex industry is a multibillion-dollar business that caters to every preference and is easily accessible (“Pornography Easy To Find in Japan,” Joseph Coleman, Associated Press, October 1997)

One “sex zone” in Tokyo, only .34 sq. km., has 3,500 sex facilities, including strip theaters, peep shows, “soaplands,” “lover’s banks,” porno shops, telephone clubs, karaoke bars, clubs etc. (CATW – Asia Pacific, Trafficking in Women and Prostitution in the Asia Pacific)

V souvislosti se sexem v Japonsku je dobré zmínit i věk legálnosti sexu: v tomto blogu se uvádí, že se to liší místo od místa v intervalu 13-17. Raději ale počítejte s vyšší hranicí, i když se zdá, že se tu tiše toleruje ledacos.

Zajímavě je zkušenost s místními službami popsáno v blogu jednoho (překvapivě z Cukuby) Čecha, který zakusil masáž a velmi dopodrobna líčí všeliké možnosti.

Závěrem dodám slovy klasika, že na všeobecnou přímluvu slečny, která právě odešla, vám veselé historky z natáčení neprozradím, a tak se budete muset spokojit s ujetým strojem na sex.