7. 8. Aveiro
Opouštíme Espinho; jedeme vlakem do Aveira. Naše první kroky míří na turistické centrum, které je pěkný kus cesty z nádraží, a po obědě se vydáváme do kempu v Praia de Barra. V tříhvězdičkovém kempu máme za cenu 9 euro k dispozici cca “3 m2“. Je to stan na stanu. M. komentuje vše slovem “Bóže”; A. to irituje a chce, aby to nahradil slovem “šiška”. Po osprchování (patrně nejlepší sprchy za celou dobu) se vydáváme zpět do Aveira. Je 15:45.
“Šiška, šiška” – pokus o půjčení kol (v Aveiru si lze za zálohu půl eura půjčit kola ke svezení po centru např. na náměstíčku před turistickým centrem) skončil po 50 m, když A. nepochopitelně jak rozbila převod. No co pěšky to malé město aspoň bude trvat déle.
Pěškobus stavěl v několika (3-5) kostelích,
nepovedeně modernizované (?) katedrále,
v místním parku s vyhlídkou na rybníček a olizováním zmrzliny,
u místní univerzity, kde rostly krásné palmy,
a pak zašel zpátky do centra.
Aveiro bylo pro nás mírným zklamáním.
Parné odpoledne jsme zakončili pojídáním párků v nálevu s houskou nad řekou, kde plaval živý krab, návštěvou obchodního centra a hodinovou slovní kopanou. Návrat do kempu a stanu, kde se A. celou dobu tulila s omluvou, že “tam má ďolík”.