O filmových dobrůtkách z ulice a žárlivé Eleně.

Na ulici se tu daji koupit vazne skvosty. Tedy, filmove. Novinky se tady misi ze staryma klasikama, totalni skvar s poloznamymi bonbonky z evropskych festivalu. Vcera sem byl jakysi smutny, toz sem vyrazil na lov a donesl jsem si Rambo III (uz mam prvni dil z Quita), nejaky film jmenem Japonska historie, udajne vitez z Cannes a taky Bez dcurky neodejdu (obzvlaste ne bez te od King Cola). Uz se mi krabicky hromadi, mam pocit ze to domu vsechno proste  nepoberu. Vsechny nove hadry, vsechny ty knizky a vubec, ojojoj, zacinam se desit odjezdu. Asi neco podstrcim Olze. Kazdopadne, rozvzpominam se na stare filmy z 80. let, rambem jsem zacal a jsou proste nadherne a svym trochu hloupym zpusobem strasne poeticke. No, kdo by neocenil puvab tvrdackych hlasek typu: “Mam tady 200 muzu z narodni gardy. Prisel jste Trottmane, abyste pred nami Ramba zachranil?” “Ne, abych zachranil vas pred nim!”  Pripadne ve trojce: “Zitra Ramba najdeme a jeho kuzi povesime na zed!” “Nebudete ho muset hledat, on si najde vas…” “Mam tady plnou pevnost specialne vycvicenych komand, kdo si myslite ze ten chlap je, buh?” “Ne, Buh by mel slitovani. Rambo ho mit nebude.” Jeste si musim sehnat Komando a prehrat si tu hlasku jak John Matrix rozpouta treti svetovou valku, haha. Tak me ale napada, ze Arnold tady nema takove zazemi, kdyz se divam na filmy co se tu prodavaji, je to hodne Stallone, obrovsky popularni je tu Van Damme, paberkuje Lundgren, ale Arnold se tu jaksi nevyskytuje. Projevuje se vliv japonske a cinske kinematografie, je tu spousta asijskych akcnich i kreslenych filmu. Coz je vyborne, je tu timpadem znacny vyber obtizne dostupnych a zajimavych filmu a vsechny jsou se spanelskymi titulky, kterezto bedlive sleduji, cimz povysuji plytkou zabavu na edutainment. Dve mouchy jednou ranou, jak elegantni.

Predevcirem prisla do skoly Maggie. Pozdravit me a zeptat se jestli nechcu jit do kina. Chtel jsem a domluvil jsem se na patek. Problem byl v tom, ze v te tride zrovna ucim Elenu, svuj novy objev, kakaovou perlu Ekvadoru, nadhernou, svezi a exotickou, s postavickou jak vino a hlavne…s dobrou povahou. Zatim jsme si parkrat vysli vecer na plaz uzit trochu romantiky a tak jsme se tesil ze uterni vecer bude zase zasvecen pocitani hvezd, cteni z ruky a zkoumani jihoamericke zenske fyziognomie (ktera je, kupodivu, stejna jako u nas), mno, nicmene Elena je jihoamericky zarliva, az mi to chovani pripada schematicke, zkratka: “Kdo to byl??” “Ta holka co uz s ni nejsem.” “Lhari! A co chtela?” “Mno, jenom se zeptat jak se mam, zrovna sla kolem…” “Chtela te pozvat na rande, co? No klidne muzes, ja ti nebranim!” “ Eli, vzdyt vis ze divka meho srdce jsi jenom ty…” “Vazne???” “Vazne.” “A s ni uz nic nemas??” “Ne, vzdyt jsem ti to uz rikal.” “Hm…no, to doufam.” Kazdopadne, po vyucovani se ztratila jak para nad hrncem a vcera taktez. Tak jsem z toho takovy rozladeny. Mno co. Asi ji budu muset zavolat a pozvat na neco k snedku. Co uz. Zatracena jizni amerika. Snad bude odmena sladka.