O bordelu, gayích a zemětřesení

Objevil jsem zajimavy zpusob jak se zbavit nehorazneho bordelu co mam v pokoji. Hadry se povalujou vsude mozne, prazdne flasky od cocacoly, kable od pocitace a fotaku, papirky, cedecka, knizky a dokumenty vseho druhu vytvareji nezbytny kolorit domacnosti svobodneho muze. Ale, jako kazdy spravny chlap si se vsim poradim. Sednu si ke stolu, odhrnu vsechno na pravo a nalevo abych udelal misto pro pocitac, odklidim hadry z kresla, usadim se, pocitac zapnu a zhasnu svetlo. A vsechen bordel je pryc a ja si v klidu lebedim. Mel bych si to nechat patentovat.

Jeste ze uz jedu pryc. Pred chvili sem se vratil od vedle ze Samirina kramku kde je tento tyden akorat Julio, jeji kamarad, model, tanecnik, krasny klucina a  samozrejme gay. Od osmi vecer mi daval hodinu salsy. Zavreli sme se, pustili muziku a cvicili kroky. Potom jsme se mrkli na Kids a o pul dvanacte odchazim. Kdyz jsem odtama vychazel, pohledy lidi co v te chvili jeste nespali a byli vylozeni na ulici jsem doslova citil. Ojoj, tak dobre zacal, byval viden s neznym pohlavim a nakonec travi vecery zavreny s buzerantama. Asi jsem si udelal spatnou povest. Bude se povidat. A me to muze byt ukradene.

Taky jsme meli mensi zemetreseni, barak se asi na dve sekundy otrasl v zakladech a cele mesto ma na tyden o cem mluvit.