BLOG: Historky z Jižní Ameriky, aneb Jak zde žít a přežít.

Jak jsem učil angličtinu.

Mam pocit ze jsem taky dluzen blizsi zminku o me praci. To, ze je od meho skromneho bydliste vzdalena jenom osm bloku je na ni asi to nejlepsi. (mimochodem mam to blizko snad uplne vsude krom kina, stadionu a striptyzu) Malicka skola kde se vyucujou pocitace, ucetnictvi a anglictina, prapodivnato kombinace. Mam 5 trid po takovych trech ctyrech studentech, kteri chodi-nechodi, cili pracuje se docela fajn. Ucim pondeli streda patek od osmi do osmi, nicmene s trihodinovou poledni a hodinovou odpoledni pauzou, v utery a ve ctvrtek jenom jednu dvouhodinovku odpoledne, cili se mi strida dlouhy den s volnym dnem, supr je ze si patky muzu presunout na ctvrtek a tak vyuzit tridenni vikend, koneckoncu kdybych to same udelal s pondelkem na utery, mel bych az ctyri dny. Studenti sou ve sve velke vetsine duti jak bambusi, nerozumi anglicky skoro ani slovo a tak vsechno vysvetluju ve spanelstine, coz je pro mou jazykovou vybavenost znacna vyhoda. Stravit kazdy den v prumeru dobre ctyri hodiny mluvenim spanelsky je dobra pruprava. To, ze se doma neuci a nedelaji ukoly, na to uz sem si zvyk, koneckoncu je s mnohyma v hodinach sranda a docela dobre to ubiha, jedna vec je ale priserna – jejich vyslovnost. Povazoval jsem vzdycky cechy za spise horsi ve schopnosti vyslovovat anglicky spravne. To ale neni ani ctvrtina hruzy, kterou zazivam tady. Vyslovovat nektere hlasky legracne, nezretelne, trochu zkomolene, je asi neco s cim se musi pocitat a nekdo se to holt nenauci, poslechneme si treba spoustu nasich i svetovych politiku, anglicky vali jako hrom ale vyslovujou jak neandrtalci. Neco jineho je ale vyslovovat nektera slova jako uplne jina slova ci neschopnost rozlisovat urcite hlasky, to vede v mluvene (de)forme anglictiny ke katastrofe olbrimich rozmeru. Pro priklad nemusim chodit daleko. Tak treba, neprekonatelnou prekazkou je vyslovnost dvou souhlasek za sebou, typu st, kt, ft, ks, s oblibou zameni jednu za druhou nebo proste vypusti obtiznou hlasku a nereknou ji vubec, pripadne z nepochopitelnych duvodu pridaji nejakou co tam nema co delat. To same se stava kdyz zustane souhlaska na konci slova sama a nenasleduje za ni samohlaska. Katastrofa, proste ji vypusti. A zasadne vyslovujou jako a a ne jako e.  V tomhle neblahem navyku dosli az tak daleko, ze kdyz jsem jednou rekl anglickou vetu ve ktere jsem jako sloveso zvolil to nejjednodussi – have, tak na mne koukaji, roumeji vsemu jenom ne slovesu. Rikam si, to si asi ze mne delaji srandu nebo co? A oni ze ne, a ze co to vlastne rikam? To je help nebo hit?? Ja to napisu na tabuli a vsichni se bouchnou do cela a pronesou svou ekvadorskou vyslovnosti: No jasne, hav! Ja jim rikam kristepane, vzdyt je to hev, chapu ze to vyslovite spatne, ale ze mi nerozumite kdyz to rekne jiny spravne, to me teda fakt dostava. Dale, pletou si t s k na konci slova a tak zasadne  lot je lock, kazdy dot je dock, a podobne. Jesteze neexistuje slovo co se vyslovuje fat. Naopak, jeli na konci t, bud se tvari jako ze vubec neexistuje, nebo je z neho, jak jinak, k, nebo premirou snahy z neho udelaji c. Dalsi vec, ve spanelstine se temer nerozlisuje vyslovnost v a b, jsou  to pro ne jenom dve formy teze hlasky. Pochopitelne potom slovo jako verb vyslovi jako burp (odgrgnout si) a ja se muzu uplacat smichy. Potom vidim jejich zdeseni, kdyz se dostaneme ke slovum kde se kumuluje problem b-p a t-k, treba jako posledne. To jsem napsal na tabuli sest slov: bat, bed, bad, bet, vat, vet, tedy netopyr/palka, postel, spatny, sazka, kotel, veterinar. Kazde s trochu jinou vyslovnosti. Pro ne s jednou jedinou. Muzu pokracovat dale s neschopnosti vyslovit m na konci slova, pridavanim samohlasky pred na zacatku slova (eskul, esmart, esex – tak me napada, mozna to ma co delat s mimoradnou uvedomelosti ohledne modernich komunikacnich technologii.  Proste takovi e-kvadorci:)) ). Casto ma tadle priserna vyslovnost za nasledek hodne legracni situace, pominuli nabizejici se rozdily ve slovech beach-bitch ktere samozrejme nemohly chybet, tak se mi mili studentici sverujou, ze si po ranu cisti kozy (I brush my tits), pripadne ptaka (I brush my dick), ze se omlouvaji ze jsou jezera (I am sorry I am lake, mimochodem vysloveno jako [aja esori, aja leik]), nedavno mi student lakonicky sdelil ze se rad diva na filmy s devkama (whore movies misto horror movies), pripadne z domaciho ukolu jsem se dozvedel ze si jeden ze studentu rad hraje se svoji devkou (I like to play with my bitch – rozumej female dog, tedy fena, tak to totiz uvadi slovnik). Nez jsem ho opravil  mel jsem chut zeptat se, jestli by mi ji sem tam na nejake odpoledne nemohl pujcit, ze jsem taky hravy typ. Jiny student zase pysne prohlasoval ze ma tri male bradavky (I have three little nipples misto nephews). O takove situace vazne v hodinach neni nouze, musim si to zapisovat pac jsem jich hodne zapomel.

Minuly tyden jsem suploval jednu tridu, kde bylo ponekud vice devcat v rozmezi tak 13 az 16 let a vzhledem k tomu ze nikdo nedaval pozor, po tride litaly papirky a kazdy se bavil, prestal jsem vyucovat a zacal celit dotazum odkud sem, kolik mi je, jestli mam pritelkyni, kolik mam sourozencu a jak starych a tak podobne. Obzvlaste zpozornely kdyz jsem rekl ze muj bracha ma 15 roku, tak hned ze chcou videt fotku, tak jsem vytah noutbuk a nasel jsem nejake jeho obrazky z domu a taky tam byl bratranek Tomas a oba sklidili uspech a dozadovaly se emailu a pak se strasne divily ze ani jeden neumi spanelsky. Od ted me jedna z tech holek neustale uhani abych ji vytisknul Kubuv obrazek na barevce. Haha, popularita meho bratra jiz dosahuje mezikontinentalnich rozmeru.

pošli na vybrali.sme.sk

Kategorie: Ekvádor, červenec - prosinec 2004, Ekvádorský deník | 22. 2. 2007 v 03.55 | kloss

Přidat komentář

Historky z Jižní Ameriky, aneb Jak zde žít a přežít

Nejnovější články


Doporučujeme:
Poznávací zájezdy Paříž
Levné letenky
Švédsko
Istanbul
Země světa - zemepis.net
Paříž
© 2006 Cestovatele.com; Kontakt | ArmA: Combat Operations | O Cestovatele.com | Reklama