Milford track

For a short summary in English please have a look below and at the photo headlines.

Tak konecne po dlouhe dobe se dostavame k napsani dalsiho clanku. Doufam, ze jsme neztratili nase verne ctenare a kamarady :-). Nejak nam taky zmenili editor na pripravu blogu a uz nemuzeme vkladat vetsi nahledy… :-(. Ale staci kliknout na fotku a uvidite ji v plne velikosti.

Za posledni mesice jsme toho hodne procestovali, ale bohuzel jsme nemeli cas a prilezitosti dopisovat blog. Na Milford tracku jsme byli na zacatku prosince 2007 a od te doby jsme prosli spoustu dalsich hor a treku. Posledni tri tydny jsme cestovali spolecne s nasimi kamarady z Nemecka - Markusem a Carmen. Pred tydnem (a po ctryrech mesicich na cestach) jsme se presunuli z Jizniho ostrova na Severni ostrov a momentalne se nachazime opet v Aucklandu, kam jsme puvodne prileteli. Opet vyuzivame velice mile a stedre pohostinnosti nasich kamaradu Veroniky a Radka a jsme u nich v jejich krasnem bytecku v centru Aucklandu. Zitra se ale chystame na dalsi cestovani a to na sever od Aucklandu na nejsevernejsi vybezek Severniho ostrova a Noveho Zelandu vubec.

Tak tedy vite, co se s nama deje ted a ja se vratim k jednomu z nejkrasnejsich treku, ktery jsme sli a udajne k jednomu z nejkrasnejsich treku nasi planety.

Milford track je velice znamy a diky krasne prirode i nejvice vyhledavany ze vsech ostatnich treku. Kdyz si clovek cte o Novem Zelandu, planuje cestu a chce chodit do hor, tak tento trek nechybi na jeho seznamu. Nechybel ani na tom nasem :-). Aby se uchovala jedinecnost prirody, jen 40 lidi denne muze vyjit na tento trek. A to je s ohledem na jeho popularitu hodne maly pocet. Jakmile jsme prileteli do Auckladu, tak jsme se na mistnim Department of Consevation (statni organizace spravujici veskere zalezitosti tykajici se prirody a treku) dozvedeli, ze tento trek je plne rezervovany a vypradany 5 mesicu dopredu! Nicmene jsme jeste nehazeli flintu do zita. Cestovali jsme a jakmile jsme se dostali do vetsiho mesta (v tomto pripade to byl Invercargill), tak jsme zasli na DOC a zeptali se na volna mista. Meli jsme stesti a nekolik lidi stornovalo mista na 3. prosince. Tak jsme nevahali a hned si koupili dve mista.

Milford track je specificky v tom, ze se na zacatek treku musi clovek dopravit lodi a z konce stejne tak lodi do Milford soundu. To take hodne zvysuje cenu. Se zaplacenim chat, lodi a autobusu zpet nas tento trek prisel na 496 NZD! To je asi 7 000 Kc… A to jsme museli jeste po svych :-). Pri placeni jsme mozna lehce zavahali, ale absolutne nelitujeme.

Dalsi specifikem Milford tracku je i pocasi. Fiordland, kde se tento trek nachazi, je specificky vyraznymi srazkami. Za rok tu naprsi az 12 000mm. Coz je 12 metru!!! Docela nepredstavitelny mnozstvi vody. Bezne se rika, ze tu ze ctyr dnu proprsi minimalne dva dny. Toto leto bylo nezvykle suche a my jsme se mohli tesit ze 3 naprosto krasnych a slunecnych dnu.

Lodi z Te Anau Downs jsme vyrazeli odpoledne ve 2 hodiny. Plavba pres jezero Te Anau trvala jednu hodinu a byla hodne vetrna, ale i tak jsme si uzili krasnych vyhledu na okolni hory a zasnezene kopecky. A jeste jsme si asi ani nemohli stale uvedomit, ze jsme se na ten Milford track vubec dostali! Byli jsme hodne nateseni a nedockavi!!!

Lod z Te Anau Downs/ Boat from Te Anau Downs

Vyhled z lodi na jezere Te Anau/ View from the boat

Prijezd na zacatek treku/ Arrival to the beginning of the track

Lod nas zavezla k usti reky a udoli Clinton. Prvni cast treku ke Clinton hut (chate) byla kratka, ale naprosto malebna. Reka byla pruzracna a lehce nazelenala a my jsme se jen pomalicku prochazeli udolim, zastavovali skoro na kazdem kroku a uzivali si vyhledu na nedotcenou prirodu.

Reka Clinton/ Clinton river

Prvni noc jsme nocovali v chate Clinton spolu s dalsimi batuzkari. Bohuzel se tu nasli chrapaci a ja jsem se moc nevyspal. Spunty do usi jsem sice mel, ale nepomohli mi. Jedni starsi Australani byli neskutecne hlucni. To ale vubec nerusilo Lucku, ktera spala jako zabita :-).

Dalsi den jsme sli udolim, ktere se jen pozvolne zvedalo, dal okolo reky Clinton. Udoli bylo vyhloubene ledovcem, siroke a pripominalo profilem pismeno U. Po stranach se velice strme zvedaly uboci az k vrcholkum hor, na kterych se jeste belal snih. Ten postupne odtaval a voda z nej tekla po prudkych ubocich a na spouste mist se potucky spojovaly a tvorily uzasne vodopady.

Hidden lake

Udoli Clinton/ Clinton valley

To jsme my :-)/ Us

I reka byla naprosto jedinecna. Diky jeji pruzracnosti jsme mohli nekolik metru od nas pozorovat pstruha duhoveho (sice chlapi maji problemy s tema mirama a velikostma, ale ja bych ho odhadoval, tak na pul metru ) a dokonce asi jen dva metry od nas proplaval uhor! Toho jsem u nas v prirode nikdy nevidel.

Na zaklade predpovedi jsme vedeli, ze treti den se ma pocasi zhorsit. To jsme meli zrovna prechazet MacKinnon pass, ktery je asi ve vysce 1150m a je nejvyssim bodem tohoto treku. Obavali jsme se, ze dalsi den si neuzijeme vyhledy z tohoto pasu, tak jsme spechali do chaty Mintaro. Tam jsme si zabrali misto na spani, dali si svacinu a ve dve hodiny jsme nalehko vyrazili nahoru do pasu. Docela jsme spechali a za hodinu a pul jsme tam vyslapli. Vyhledy byly naprosto jedinecne. Posudte sami :-).

Mackinnon pass

Vyhledy z Mackinnon passu, kde jsme sli nas treti den/ Veiw from pass where we were walking third day

Udajne nejchytrejsi papousek na svete se jmenuje Kea/ the most clever parrot in the world is Kea

Z Mackinnon pasu se nam vubec nechtelo zpatky. Sedeli jsme tam nekolik hodin a divali se okolo nas.

Pohled zpet do udoli Clinton/ Look back to Clinton valley

V dalce v pravo muzete zahlidnout Hidden lake/ Back right you might see the Hidden lake

Sli jsme k chate (shleteru) v pasu a zasli na zachod/ do kadibudky s udajne nejhezcim vyhledem :-)./ This is the toilet with reportedly best view in the world

Jeste par dalsich vyhledu…/ some more great views…

Zpatky do chaty Mintaro jsme dosli az pred osmou hodinou. Uvarili jsme si veceri a sli spat.

Treti den se pocasi opravdu vyrazne zhorsilo. Jakmile jsme vysli opet do Mackinnon passu zacalo drobne prset. V ten moment jsme vubec nelitovali, ze jsme si predchozi den prodlouzili.

Mackinnon pass za deste/ at rain.

Vodopady cestou z Mackinnon passu/ waterfalls on the way down from the Mackinnon pass

Z Mackinnon pasu jsme schazeli dolu az do dalsiho udoli k odbocce na nejvyssi vodopady Australoasie - Sutherland falls. Tento odstavec by mela preskocit Luccina mamka, protoze jinak se ji zase budou jezit vlasy. Ale nebylo to tak nebezpecny… :-). Nicmene vodopady Sutherland byly nekolik dni zavreny, protoze se tam sesunulo cast skaly. DOC planovalo vylit helikopterou nejake vetsi mnozstvi vody a zjistit, jestli se neutrhne vetsi kus skaly. Nicmene bylo nam lito, ze jsme tak blizko tomuto vodopadu a nemuzeme se na nej podivat. Chtel jsem zjistit, jestli tam clovek muze jit i na vlastni nebezpeci, ale nikdo mi nebyl schopny rict. Tak spolecne s jednim milym parem ze Skotska jsme se rozhodli, ze pujdeme k vodopadu a jakmile uvidime ten sesuv, tak zhodnotime situaci a pokud by to vypadalo nebezpecne, tak se vratime. Tak jsme sli. Sli, sli a dosli jsme az k Sutherland vodopadu a cestou jsme nenarazili na sebemensi znamku nebezpeci. Mrholilo, ale byli jsme radi, ze jsme tento 580m vysoky vodopad mohli videt!

Sutherland vodopad/ fall

Dosli jsme na vecer do chaty Dumpling (do chaty “knedlik” ). V tu chvili zacalo huste prset.

Posledni den na treku byl necekane slunecny a malebny. Pocitali jsme, ze pouze vyjdeme z treku, ale i tak bylo cestou spousta krasnych pohledu na hory, reku, vodopady a krasny les.

U vodopadu Mackay si Lucka (na skoro rovne ceste) lehce zvrtla kotnik, ale statecne docapala az k poslednimu mistu Milford tracku - Sandfly point, coz bylo asi 12km.

Tam jsme chvili pockali na lod, ktera nas dovezla do Milford soundu./ Boat to Milford Sound

We are sorry but we did not have time to get back to our blog for a while and we hope we have not lost our readers and friends

Milford track is very special and very famous that is why you have to book much in advance. We did not book but were very lucky as we checked cancellations in Invercargill at the end of November and we got 2 vacant places for 3rd December! we were very happy about that :-).

(Zatím nehodnoceno)

 Načítám ...