Peryiar park
Abych nejdrive pro nezasvecene obeznamil, kde Kumily a Peryiar park lezi, tak pokud se podivate na mapu jizni Indie a najdete si mesto Kottayam coz je mensi mestecko na zapadnim pobrezi jizni indie kousek pod Kochinem. A najdete si na mape mesto Madurai a pojedete po ceste mezi temito dvema mesty dostanete se skoro presne napul cesty do mestecka Kumily. Kumily je brana do Peryiar parku a je to horska vesnicka asi ve vysce 1500 m/nm.
Tot tedy ze zemepisneho hlediska o Kumily. Peryiar pak je chranenou krajinou rezervaci, kde zije velke mnozstvi zvirat jako sloni tygri jeleni a nmozstvi dalsich. Rozprostira se na uzemi asi 77 ctvercnich kilometeru. Pristup navstevniku je pouze do jeho male casti. Vsude se musi s pruvodcem a neopravneny vstup je velice prisne pokutovan.
Abych se vratil k nami prave stravenemu dni v tomto parku. Rano jsme vstali asi v 6:15. Musim rict, ze to na me bylo dost brzo a vubec se mi nechtelo z pelechu. Nakonec jsem ale vstal, oblekl se a vyrazili jsme rychle smerem brana do parku. Po kratke chvili jsme chytli riksu. Riksak nas odvezl pres branu, kde jsme zaplatili vstup, ktery se dramaticky zvedl oproti pruvodci 50 Rp. na 300 Rp na cloveka a jeli az k pristavisti. Tam jsme zase zaplatili dalsi penizky (100 Rp. Na cloveka) + plus poplatek za fotak. A vydali se na lodicku. Na lodi byla faaakt dost zima, ale na foceni bylo opravdu moc krasne svetlo.
Z lodi, ktera jela celkove asi 2 hodiny toho moc videt nebylo, jen par prasatek a nejaky jelen a taky spoustqa ptaku. Zadny, ale opravdu zadny slon.
Jakmile jsme pristali, sli jsme si nekam dat snidani. Nasli jsme nedaleky Peryiar House hotel, kde jsme jsi dali vybornou snidani (bufet) a sli zpatky k jezeru s tim, ze se prihlasime na trekking parkem. To se nam podarilo a tesne pred 11tou jsme spolu s jednim Italem, ktery zije ve Francii a Francouzsky parem, ktery pro zmenu zije v Barcelone, vydali smerem do dzungle. Nejdrive jsem sli podel jezera a jelikoz uz dost palilo slunicko, nebylo to nic prijemneho. Nakonec, ale nas pruvodce zavetril (berte ten termin obrazne) sloni bobky a vydali jsme se po stope (podel tech bobku taky) slonu. Sli jsme za nima asi hodinu a pak jsme je uvideli. Byli asi 50-80m pred nami. Matka s malym slunetem a pry nekde za nimi jeste velky slon, ale toho jme nevideli. Pripadalo me, ze pruvodci z neho maji dost velky respekt. Pozdeji mi pruvodce vysvetlil, ze den predem jeden slon jeho kolegu dost prohnal. No asi to opravdu nejsou ti sloni, co zname ze zoo nebo z cirkusu co svedaji nohy a chobot na prani.
Pak jsme jeste videli spousty obrovskych hezkych stromu a jednu zvlastni cerno cervenou jakoby veverku, ale nic v porovnani s tim slonem.
Nakonec jsme si s nasimi spolucestovateli dzungli dali jeste caj a zmrzlinu v mistnim baru a odjeli riksou zpatky do naseho domecku.
Lucka vyprala (dokonce I moje obleceni) a pak jsme se jeste chvilku poflakovali a vyrazili na Kumily podivat se v kolik jede autobus zpatky do Kochi a taky jeste neco snist.
Po dobrem jidle a samozrejmne palivem, na ktere jsme si uz oba celkem zvykli jsme se vydali zpatky do naseho prechodneho utulku. Cestou si Lucka koupila jeste jednu hezkou sukni a jeste chvili se nad ni rozplyvana, ze v ni vypada jako holcicka.
Pak jsme se dali do psani deniku. Ted uz je 8:30 a ja se pujdu za chvili osprchovat a spat. Chodime tu spat celkem brzo, ale vstavame take dost brzo. Takze zitra vecer zase nepisu nejake dalsi zazitky.