Mysore

Tak jsme po asi 3 hodinove ceste dostali do Mysore. Hned na prvni pohled to je mnohem hezci mesto. Spousta ucicek plnych ruznych kramku a vsude spousta lidi.
Hned jakmile jsme vysli z autobusoveho nadrazi jsme sedli do autoriksi a jeli do naseho smluveneho hotelu o kterem jsme jen doufali, ze existuje. Prekvapive existoval a po par minutach se po rusnem meste dostali do hotelu. Cestou videli uzasne veci jako kadiciho psa uprostred nejvetsiho a nejrusnejsiho kruhoveho objezdu.

  Kravu nebojacne kracejici po rusne silnici. Hotel (hotel bombay tiffany’s) byl prekvapive velmi dobry I kdyz za polovicni cenu nez hotel v Bangalore.
 

 Hotel byl v bocni ulici takze byl az nezvykle tichy.
Vecer jsme jeste vyrazili nekde neco snist. Po kratke prochazce jsme dorazili do restaurace na Ghandi square Shilpastri kde byla na strese velmi prijemna restaurace se spousty ciznci. Ja jsem si dal Butter chicken (boneless) s ryzi, garlic nan a samozrejme pivo Kingfisher. Lucka si nechala doporucit neco vegetarianskeho se spenatem a syrem, ale zapomnela rict, ze chce neco opravdu nepaliveho a tak si to moc narozdil ode mne neuzila. Ja se nacpal az mi bricho praskalo. Bylo to ale vynikajici.
Potom jsme sli jeste na kratkou prochazku okolnima ulickama a videli, ze Mysore je opravdu moc zajimave a pekne mesto.

Rano jsme se vzbudili az v 9:40 I kdyz jsme sli spat vecer kolem desate. Po kratke snidani jsme se vypravili pesky na moc hezky a rusny trh kde prodavali neuveritelne mnozstvi ovoce hlavne pak bananu, granatovych jablek a vseho jineho mozneho. Sami jsme pak podlehli a koupili dve hezke a zajimave fletny z bambusu a ruznobarevne prasky na malovani pro nase deti.
Pote jsme zasli do restaurace Park Lane ktera byla taky moc dobra.
U brany Maharadzova palace jsme zjistili, ze jsme u spatneho vchodu a tak jsme si vzali riksaka a jeli na druhou stranu, kde se dalo vejit. Prosli jsme palac ( moc hezky ) a jeli se stejnym riksakem na mistni kopec Chamundi Hill. Tady bylo mnozstvi opic a otravnych indu na kazdem rohu, kteri se nasb snazili za cokoliv obrat o penize. Vymysleli novy trik na ktery si musime dat pozdeji pozor a to, ze Vam neco nacpou do ruky s tim ze je to zadarmo a jakmile se vratite z prohlidky hned chteji neuveritelne penize. Kdy jim reknete, ze v zadnem pripade, tvari se jeste urazene.

Riksak nas pozval na kopci jeste na dobry caj a jeli jsme dolu, kde jsme se zastavili u buvola vytesaneho z jednoho kusu skali a potom jeste do internetove kavarny, kde meli skoro polovinu pocitacu nefunkcnich. Zjistili jsme cislo hotelu v Ooty a zavolali tam, ze prijedeme uz zitra a ne pozitri. Pak jsme se nechali dovest do hotelu zpatky.

Potom jsme jeste vyrazili po okoli, kde jsme koupili listky do Ooty autobusem na druhy den spojene s prohlidkou narodniho parku a okoli Ooty a jeste zasli na neco na zub do stejne restaurace jako prvni den. Jeste pred tim nez jsme tam dosli si Lucka rostrhla Panzabi o jednu autoriksu a tak byla nalezite nastvana. Po veceri se tedy prevlekla a zasli jsme hned naproti hotelu, kde ji to krejci perfektne ze to ani neni poznat zasil za pouhych 20 Rp.

Uz bylo vecer a my sli spat a dosat deniky a ja dotukat tuhle zpravu. Zitra se tedy pokusime ozvat z horskeho a pry chladneho Ooty.