Kumily potreti

Aneb tea factory, spice garden. Preji dobry den znovu z horke Indie. Na uvod se musim omluvit webmasterovi tohoto skveleho webu, za mozne problemy ktere jsem mu mohl zpusobit dnesnim pridavanim obrazku k predchozim clankum, ale pocitacova vybavenost indickych internetovych kavaren je opravdu z doby, kterou rada pocitacovych nadsencu ani uz nepamatuje. prosim tedy o shovivavost. Uvedene velikosti obrazku I stylizace clanku opravim az se zase zpatky vratim k nam do Ceske republiky do nasi pocitacove soucasnosti.
Kazdy vecer pisu tento prispevek na svem (tedy firemnim) BlackBarry pokud najdu nekde v okoli sit GPRS nebo lepsi (casto je ve vetsich mestech i EDGE). Bohuzel klavesnice o velikost 6×4 cm my nikterak neumoznuje velke umelecke rozmachy, ale jsem velmi vdecen tomuto vykriku techniky za moznost podelit se s Vami o dalsi zazitky z nasi cesty po Jizni Indii.
Dnes opisuji denik, ktery pise Lucka do naseho cestovniho papiroveho deniku, takze se nedivte, kdyz budu psat v zenskem rode.
“Dnes je ctvrtek 1.3.2007 a my dnes vstavali pozdeji, asi v 7:30, protoze v 8:30 jsme meli domluveneho riksaka na cajovou tovarnu a dalsi atrakce. Jeste pred tim jsme si zasli do Jungle Cafe na snidani, opet klasika – tousty, vajicka, kava. Na dopoledni vypravu i na snidani se k nam pridal kluk, co s nami byl vcera v dzungli na slonech. Predstavte si , on jel na projizdku lodi az po tom jungle trekkingu od 14 hodin, a videl z lodi plno slonu!!! Ukazoval nam fotky, no nadhera. Ach jo, to ma nekdo kliku, a my kvuli tomu jeli na sedmou.
No takze v 8:30 nas nabral riksak a jeli jsme a jeli asi pul hodiny az do vedlejsi vesnice, kde je tovarna na caj. Ukazal nam cely proces vyroby caje i plantaze, kde se pestuje. Potom nas zavezl do Vegetable garden, kde se pestuji ruzne kytky, stromy a koreni. Porad jsme k necemu cuchali a neco ochutnavali. Hlavne listy, obcas i plody nebo treba hrebicek. Videli jsme toho opravdu spoustu.
Potom nas pruvodce pozval do protejsiho obchudku s posezenim na caj. Dale nase cesta vedla na kavovou plantaz, kde jsme videli cesacky kavy. Kazda 20kg pytel na hlave. Kava jak se susi na slunci v ruznych stadiich atd. Susili tam take pepr.
Riksak pruvodce byl velmi mily a pratelsky a zavezl nas k nemu domu, takze nam predstavil svou zenu, maleho synka, matku i sestru. Kolem sveho domku mel plno dalsich plodu, tak nam o nich povidal a zase jsme cichali a chutnali kde co. Jeho zena nam dala I jidlo (byla to smes ryze, bananu, orechu, koreni a kdo vi ceho jeste) a bylo to moc dobre. V jeho vesnici jsme se jeste jeli podivat. Na malinkeho slona, 46 dni stareho. Byl krasny, ale zrovna spal, tak jsme si ho moc neprohledli potom jsme se nechali zavest na hlavni silnici v Kumily, kde nas dnesni vylet koncil. Spokojene jsme se rozloucili se spolucestovatelem z Francie i s riksakem. Koupila jsme pohledy, napsali jsme je a donesli na postu. Potom jsme zamirili do internet cafe, kde jsme pobyli docela dlouho, protoze Jarda ke svemu blogu pridaval fotky. Vratili jsme se do naseho domecku, chvili si odpocinuli, a potom sli hledat, kde se najime. Nasli jsme prijemny podnik (posezeni na kryte terase) chladek, rege hudba … Pohoda, ale na jidlo jsme cekali vecnost. Po jidle jsme se sli pro jistotu zeptat na autobusove nadrazi, kdy se jede do Kochinu a kupodivu jsme dostali stejnou odpoved jako vcera jednu z odpovedi. Tak snad je to pravda. V 8:10 hod. Prosli jsme mestem, koupili detem tricka s tygrem a sli se do naseho domecku osprchovat a napsat deniky.”