Jižní Indie - únor-březen 2007

Nakupujeme a odletame z Chennaie

jardam — Mon, 12 Mar 2007 15:56:14 +0000

Tak a mame konec. Tesime se uz moc zpatky na deti.
Rano jsme se v hotelu nasnidali a dosli na autobusove nadrazi, kde po chvili jel autobus do Chennaie. Vystoupili jsme asi 10km pred letistem a vzali si na nej riksu. Uschovali batohy pred letistni halou a sli se jeste na letiste najist.
Vzali si riksu z letiste do nakupniho centra a zacali obchazet obchody. Potom jeste prejeli do jine casti mesta nakoupit jine veci. Omluvam se, ze v teto casti nejsem nejak konkretni. Nemohu prece svym pribuznym a znamym hned vyzvonit, co privezeme driv nez jim to opravdu privezeme :-).
Po nejakem case uz jsme z toho vseho byli opravdu unaveni a tak jsme vyhhledali pobocku v Indii zname a dobre kavarny Coffee Day. Zde jsme sedeli a davali si vse mozne asi 2 hodiny.
Pote jsme vysli na prohlidku mestem pesky a prodirali se uz dost velkym provozem. Asi kolem sedme vecer si vzali riksu na letiste, kde jsme do ted I kdyz nam letadlo leti opravdu az asi za 5 hodin.
Zadne rozumy tu ted o Indii asi poustet nebudu, myslom, ze ty prijdou casem a spolu s fotkami ke kazdemu prispevku a urcitymi stylistickymi a gramatickymi upravami doplnim po case.

Mejte se krasne a tesime se na vsechny zpet v Ceske republice.

Kanchipuram - Mesto hinduistickych chramu

jardam — Mon, 12 Mar 2007 01:50:05 +0000

Rano jsme se probudili brzo jeste pred 7 a pak pomalu zabalili a sli s Leem naposled na snidani. Obsluha je zde vzdy velmi pomala a zvlaste po ranu. Po snidani jsme se si jeste dobalili, rozloucili, protoze Lee odletal o den drive z Bombaye a vyrazili na autobus do Kanchipuramu. Nastesti na “autobusovem nadrazi” uz autobus stal, ale nejel az na konecnou stanici do Kanchipuramu, ale pouze jen do Chengalpattu. Stejne jsme do nej nastoupili a jeli. Cesta trvala asi 45 minut a po prijezdu do zmineneho Chengalpattu uz stal dalsi autobus na nadrazi do Kanchipuramu. Jakmile jsme dorazili na autobusove nadrazi (reletivne velike a plne lidi) vzali si riksaka do prvniho hotelu z naseho pruvodce. Jmenuje se Baboo Surya je oznacen jako nejlepsi hotel ve meste. Pokoj jsme nakonec vzali I kdyz byl pomerne drazsi (650Rs) ma ale zase tichou klimatizaci a my se chteli pred odletem poradne vyspat. Nechali jsme se od riksaka jeste premluvit na okruzni jizdu po mistnich hinduistickych chramech (peti) od 3:30. Po chvili jsme tedy vysli do mesta hledat neco k jidlu. Po chvilkove prochazce jsme ale nasedli do riksi a nechali se dovest do restaurace (jedine) z naseho pruvodce, protoze uz bylo tak nesnesitelne vedro, ze se moc dlouho na slunicku vydrzet nedalo. Restaurace byla rozdelena na nekolik casti. Kde prvni jedli lide z bananovych listu pak rodiny s detmi a nakonec tam byla jeste klimatizovana cast, kam jsme zapadli a cekali nejakou chvili na volny stul. Restaurace byla spise velka jidelna, kde bylo neuveritelne mnozstvi lidi. Nakonec jsme tedy sedli ke stolu a dali si kazdy nejake bryiani (ryze se zeleninou). Bylo to moc dobre a tak jsme si k tomu dali nas oblibeny naan a nakonec jeste zmrzlinu.
Pote jsme dosli zpatky postranimi ulickami kde byl stin zpatky do hotelu a jeste chvilku podrimovali, nez prijel riksak.
Ten nas zacal vozit po vsech velkych I mensich chramech a vzdy rikal tady si muzete zout boty az u chramu a u jineho aby jsme si je nechali v rikse, protoze uz z nasi predchozi zkousenosti vime ze si rikaji neuveritelne penize I za hlidani bot.
Chramu bylo hodne a jako vzdy spousta indu se snazilo nam delat pseudo pruvodce a pak se dozadovali nejakych penez. Tentokrat jsme vsak byli tvrdi a nikomu jsme jiz nic nedali.
Po teto prohlidce jsme se jeste zastavili v “tovarene” na hedvabi. Bylo to pouze par starych tkalcovskych stavu a jeste neco koupili domu.
Pak jsme jeste chvili bloumali ulickami kolem autobusoveho nadrazi, kde se na nas “vrhla” horda malych deti ze chteji vyfotit. Kdyz je Lucka zacala fotit a pote jim ukazovala fotky meli z toho tak neuverirtelnou radost, ze jsme to dlouho nevideli.
Potom jsme se jiz vratili zpatky na hotel, vykoupali se a sli si lehnou. Ja se snazil jeste chvili cumet na bednu, ale po chvili jsem to stejne vypnul a sel taky spat (bylo asi 20:30).
Zitra brzo rano nam leti letadlo z Chennaie (2:40) do Parize a tudiz dnes mame posledni den v Indii. Tech par poslednich hodin uz pocitat nebudu.
Udelam asi jeste nejake celkove zhodnoceni zitra na letisti :-).

Mamallapuram druhy den

jardam — Sat, 10 Mar 2007 15:28:51 +0000

Rano jsme vstali asi kolem pul osme a sli na snidani do nedaleke restaurace. Po snidani zasli na autobusove nadrazi sehnat autobus na asi 14km vzdalenou krokodyli farmu. Jelikoz dlouho zadny autobus nejel rozhodli jsme se nakones vzit za vdek riksu, ktera nas vzala ta a nevic na nas cekala a pak nas jeste vzala zpatky. Krokodyli farma byla hezka a nastesti tam byla spousta stromu, pod kterymi nebylo takove vedro. Spise to bylo takove krokodyli zoo, kde jsme videli neuveritelne mnozstvi ruznych druhu a mnozstvi krokodylu. Myslim, ze rikali, ze jich tam bylo kolem 5000.
Pote jsme se stavili v tygri jeskyni, ale jeskyne to vubec nebyla jen takovy vydlabany pristresek do skaly. Pote uz vazne bylo dost vedro a tak jsme zastavili u jednoho luxusnejsiho hotelu, v domeni ze budeme mit moznost jit na jejich plaz a schovat se pod nejake slunecniky.
Bohuzel na plazi zadne slunecniky nemeli a k bazenu nas pustit nechteli, s tim ze jen hoste hotelu. Tak jsme alespon vyuzili jejich dobrou restauraci. Ja jsem s dal polevku a naan a Lucka nejaky salat a taky naan.
Pote jsme se vydali na plaz s tim ze se preci jen vykoupeme. Poskakocali jsme tedy nejakou chvili ve vlnach a potom se pres plaz vratili zpatky do neseho hotelu. Tady jsme se osprchovali a asi 2 hodinky podrimovali. Pote kdyz uz slunicko tolik nepalilo jsme se vydali k blizkemu templu, ale jelikoz chteli za vstup pro cizince 250Rs tak jsme se na to vykaslali a sli na prilehlou plaz, kde bylo neuveritelne mnozstvi indu, kteri se koupali. Vsichni se zde normalne koupou v satech. Nikdo nesvleka nic. Tak jak chodi po ulici, jdou a vlezou do more.
Pote jsme se vratili a sli do stejne restaurace jako vcera na strechu hotelu. Tentokrate jsme si s Leem dali velkou rybu. Byla vyborna. Lucka si dala nekajou ryzi se spenatem a syrem.
Nakonec uz jsme cely unaveni dosli do naseho hotelu a zalehli. Uz se oba moc tesime zpatky za nasima krasnyma detma. Uz se nam moc styska. Jen vydrzet zitra a pozitri a ve stredu rano v 2:40 nam leti letadlo zpet pres Paris domu.

Mamallapuram - kamenicka dilna Indie

jardam — Fri, 09 Mar 2007 16:46:53 +0000

Je skoro deset vecer a my jsme se prave osprchovali a ulehli do svych posteli v Mamallapuramu.
Sem jsme jak uz jsem psal v predchozim clanku se dostali z Chennaie. Jakmile jsme dorazili zacalo dost velke horko a my jsme nejdriv zacali hladat ubytovani. Po nekolika pokusech bydlime v hotelu Rami Krishna lodge. Je to celkem cisty hotel (spise hostel) za velmi dobrou cenu (250Rs na pokoj/den).
Po chvili jsme zapadli do restaurace nebod vedro bylo jiz docela velke a bylo skoro poledne. Ja s Leem jsem si dal pivo a Lucka hroznovy dzus. Po chvili nebylo Lucce moc dobre a dost ji bolela hlava tak si sla vzit prasek a sla si lehnout. My s Leem se sli projit po mestecku. Po chvili jsme zacali hledat plaz az jsme dosli na kraj mesta. Pote jsme zastavili riksaka a ptali se na nejakou plaz, kde by se dalo vykoupat. Zavezl nas asi na 4km vzdalenou plaz, kde jsme se koupali asi r0-s0 minutam ten samy riksak, ktery na nas cekal nas odvezl zpatky do hotelu.
Lucka jeste spala, kdyz jsem prisel, ale po chvili se probudila a bylo ji o neco lepe a tak sla s nama na prochazku po kamennych templech. Bylo to celkem zajimave.
Po te jsme zasli do mistni restaurace a ja si dal nejakou rybu a Lucka cesnekove nudle.
Pak uz se docela setmelo a tak jsme jeste chvili bloumali po mistnich kramcich a neco malo jeste nakoupili. Po to zapadli na strechu jedne z restauraci a dali si par dobrych drinku nez jsme sli spat.
Zitra se pokusime prozkoumat sirsi okoli Mamallapuramu.

indicka svatba v Chennai

jardam — Fri, 09 Mar 2007 05:31:54 +0000

Ahoj vsichni tak Vas zase vsechny zdravim z Indie. Vcera jsme absolvovali pravou svatbu v indickem Chennai.
Rano jsme se vzbudili v hotelu President a ja si jeste nechal vyzehlit kalhoty a kosili, kterou jsem si koupil na Goa. Sli jsme dolu do recepce, kde na nas uz cekal kolega a tak mi pomohl jeste s ostatnimi lidmi z recepce zavazat tradicni sukni, kterou jsme meli od naseho kamarada pripravenou. Meli jsme tedy my 4 evropsky kluci stejne sukne a bile kosile. Byla to celkem legrace. Strasne dlouho jsme jeste cekali na holky nez na sebe navleknou jejich sari. Nakonec asi po hodine cekani prisli a moc jim to sluselo. Lucka mela svoje pekne panzabi, ktere si koupila v Bangalore.
Nasedli jsme do jiz dlouhou dobu cekajiciho tereniho auta (nas 9 se tam v pohode posadilo) a vyrazili jsme smer hotel Hilton Trident. Tam jsme prijeli asi kolem desate. Mistni na recepci z nas myslim meli dost legraci, protoze jsme byli skoro jedini ustrojeni v tradicnich suknich. Vsechny zeny meli ovsem sari. Nejdriv jsme sli za Babulem (zenich) do jeho pokoje a jeste chvilku si z nej delali legraci, jako ze porad jeste muze rict ne a tak.
V jedenact mel zacinat obrad, ale nevesta uvizla nekde na ceste v dopravni zacpe, takze zacinal pozdeji. Mezitim jsme meli cas pozorovat pripravy. Na podiu stal nazdobeny stanek, cely oveseny retezy z kvetu. Jeden muz byl asi nejaky hlavni zarikavac a vedl ostatni pripravy, za mohutne pomoci ostatnich. Bylo tam mnoho olejovych svicnu, okvetnich listku i celych kvetu, banany a jine ovoce, vonne tycinky atd.
Nakonec preci jen nevesta dorazila a sedli si nejdrive vedle sebe na takove polstare a potom zacali delat ruzne veci. Delali si vzajemne tecky na celo, davali si nekolikrat za sebou vence kvetin na krk. Po chvili nastalo velke fotografovani a nakonec blahoprani vsech. Hostu bylo asi 250. Po teto ceremonii se podavalo jidlo. Jidlo bylo pouze vegetarianske, ale moc dobre. Nacpali jsme si pupky a pak si sli sednout na zahradu hotelu k bazenu, ktery byl bohuzel zavreny, protoze do nej davali nejakou novou chemii.
U bazenu bylo moc krasne a prijemne pocasi pod palmami. Dali jsme si kafe a citronadu a nakonec I nejake to pivo.
Takhle jsme se tam flakali asi do 6 hodin odpoledne a pak zacala vecerni recepce, ktera vice mene spocivala ve vsemoznem foceni neuveritelneho mnozstvi skupinek.
Pak bylo jeste dalsi jidlo (tentokrate nevegetarianske). Kolem desate jsme se rozloucili a odjeli jeste do hotelu Sheraton na nejaky dalsi drink. S Luckou jsme si dali Mojito, ale nebylo nic moc.
Lucce potom zacala nejak bolet hlava (ona ji tedy uz zacala bolet behem dne) a tak jsme si vzali riksi a odjeli jsme zpet do naseho hotelu.
Rano jsme se vzbudili a spolu jeste s mym kolegou z prace (Lee) odjeli nejdriv riksou na autobus a pak autobusem do mestecka Mamallapuram na jih od Chennaie asi 45km. O tom napisu ale az neco zase vecer.

Letime do Chennai

jardam — Wed, 07 Mar 2007 08:41:29 +0000

Tak Vas vsechny zdravim z letiste na Goa. Prave jsme prosli security check-inem a sedime a cekame na boarding. Mame jeste alespon hodinu do odletu. Letime pres Bangalore kde mame asi 4 hodinovou prestavku.
Od vcerejsiho prispevku se toho zas tak moc nestalo. Potkali jsme se u hoteloveho bazenu se starsim ceskym parem, ktery zde travili tyden dovolene. Asi kolem pate jsme nasedli na naseho zelezneho ore a jeli smer Palolem na veceri na plaz.
Po veceri jsme se hned vratili do hotelu a sli jeste na romantickou prochazku po plazi. Zpatky v pokoji jsme si vypili vino ktere jsme si koupili den pred tim a celkove relaxovali.
Druhy den rano jsme se vzbudili asi v 8 hodin potom jsme si zabalili a sli se jeste rychle projit po hotelovych zahradach a taky jeste neco vyfotit.
Odhlasili jsme se z hotelu neco pred desatou. Nalozili nase bagly na motorku a odjeli do Palolemu na snidani. Snidane jsou tady opravdu velike. Michana vajicka, brambory, sunka, tousty, kafe a pomerancovy juice.
Pak jsme jeste chvili nechali batohy v restauraci a sli se projit po kramcich v okoli. Lucka tam totiz nekde zahlidla prstynky na nohu a tak si jeden nakonec koupila.
Pak uz jsme jeli zpatky vrtatit motorku a cekali na domluveneho taxika v 11 hodin.
Prijel naprosto presne. Cesta byla celkem dlouha a trvala asi 1,5 hodiny. Zde na letisti jsme si jeste po odbaveni sedli na polevku (ackoliv nikdo z nas vubec nemel hlad) a na nas oblibeny garlic naan. (Cesnekova plack). Ted uz jen cekame na nas let. V Bangalore budu mit urcite dostatek casu abych jeste neco pripsal.

Uzivame luxusu na Goa

jardam — Tue, 06 Mar 2007 06:34:37 +0000

Tak je zase dalsi den a pul za nami a pomalu se nam ten pobyt tady chyli ke konci, i kdyz posledni dny u more na Goa jsou vazne uzasne.

Rano 5.3.2007 jsme se vzbudili, domluvili si po tvrdem smlouvani na 7.7. Taxika na letiste (je to asi 65 km) a pujcili si scooter Honda Dio na dobu, kdy budeme pobyvat v hotelu Intercontinental na Goa.
Nalozili jsme na nej sebe i s batohy a vyrazili smerem do hotelu asi 3km.
Hotel samotny se prostira uprostred 9 jamkoveho golfoveho hriste s nadhernymi zahradami a velikym bazenem uprostred. Plaz je vzdalena asi 100 - 150 m od bazenu.
Dostali jsme opravdu nadherny pokoj. Musim rict, ze jsem v zivote v tak skvelem hotelu a pokoji nebyl a to ze jsem uz spal ve velke rade 5 hvezdickovych hotelech s nadhernymi pokoji. Styl hotelu je typicky anglicky z kolonialni doby.
Je zde snad vse na co by clovek mohl pomyslet.
Jelikoz vsechno, co se zde plati, je velmi drahe (ne zas az tak neuveritelne, ale asi jako jit do lepsiho hotelu v Praze), jezdime na nasem scooteru na snidani a na veceri do asi 2km vzdaleneho Palolemui.
Abych se tedy vratil k nasemu pobytu zde. Jakmile jsme se ubytovali, sli jsme se podivat na plaz. Je velka asi 1km je opravdu moc hezka. Jedine, co tu neni, je ten ruch, ktery vladne na Palolemu.
Dvakrat jsme sli do more a potom se vratili do pokoje (byl nadherne klimatizovany) a potom stravili vetsinu casu u obrovskeho bazenu, ktery je asi 30 m od pokoje.
Kolem 4 jsme se vydali na nasi Honde smerem k Palolemu a sedli si na plazi do restaurace. Ja jsem si dal rybu a Lucka nejaky salat. Samozrejmosti je zde garlic naan ktery jsem popisoval v nekterem z predchozich prispevku.
Potom jsem si jeste koupil kosili na nadchazejici svatbu v Chennai a jeli jsme zpet do hotelu. Cestou jsme u stanku koupili 2 mistni cervena vina a chipsy Leys na vecer.
Kdyz jsme prijeli, tak Lucka byla unavena, asi z horka, krome toho je spalena, ma aft, rymu, modrinu a psika, a jeste se mnou koukala chvili na bednu na film U-571, ale po chvili se sla umyt a spat (bylo asi 20:30).
Ja dokoukal film a usnul taky.
6.3. Jsme vstali asi v 7:30 a po chvili jeli na Palolem do restaurace Maria na snidani. Snidane jsou tu opravdu velmi velike a syte, takze nemame vubec hlad az do pozdniho odpoledne.
Po snidani jsme se jeli jeste projet po okoli. Ujeli jsme asi 60km okruh podel palze po kopcich a vratili se zpatky do hotelu. Projizdka to byla uzasna a moc se nam oboum libila. Dokonce jsem si uz zvykl na mistni dopravu i kdyz to tu zdaleka neni tak frekventovane jako jinde.
Ted opet lezime u bazenu a uzivame krasne pocasi. Vecer jeste asi neco pripisu nez pujdeme spat, ale nezarucuji

Konecne Goa

jardam — Mon, 05 Mar 2007 02:55:59 +0000

Predem tohoto prispevku se musim omluvit vsem pravidelnym ctenarum (predpokladam zvlaste kruh rodinny), ze zejmena lenost me zamezila psat dalsi prispevky.
Dnes se Vam pokusim vylicit posledni dva dny stravene zejmena ve vlaku a pote povalovanim se na plazi (jiste pak pochopite, ze tato aktivita byla objektivni pricinou meho nicnedelani).
Rano 3.3.2007 jsme se vzbudili v hotelu Maple’s a jak uz to u techto hotelu s pokoji bez klimatizace byva bylo silene dusno. Jen vetrak na strope se snazil s tim neco udelat, co mu sily stacili.
Rychle jsme se tedy zbalili a vypadli ven se nekde nasnidat. Moc daleko jsme ale nesli. Zapadli jsme hned do protejsiho hotelu. Dali jsme se uz celkem beznou kombinaci. Ja michana vajicka a toust + pomerancovy juice (jinak zde juice jsou vzdy primo vymackane ovoce. Na nase krabice by asi Indove koukali jako z jara) a kafe. Lucka nejaky vegetariansky sendwitch a kafe. Po teto snidani jsme nechali batohy v hotelu a sli se potloukat po M. G. Road. Myslim ze M.G.(Mahathma Ghandi) Road je ve vetsine mest a ve vetsine taky ta hlavni. Vymenili posledni dolary za rupky, zapadli do snad jedineho obchodniho domu ve meste (s oblecenim) a koupili neco pro deti. Nakonec, kdyz nas vedro uz opravdu dusilo zasli jsme do velmi prijemne a hlavne klimatizovane kavarny a dali si kazdy nejakou kombinaci ledove kavy a spenatovy sendwitch.
Zde jsme zustali az do te doby, nez jsme potrebovali si vzit riksu a odjet do hotelu vyzvednout batohy a potom hned na vlakove nadrazi.
Vlak uz tam stal. Za chvili jsme nasli nase mista. Musim rict, ze system rezervaci zde maji celkem propracovany. Na kazdem vagone je nalepeny seznam jmen kde kdo sedi. Po chvili si k nam prisedlo par hluchonememych indu a zacali se predstavovat. 4 krejci a jeden delnik. Byli moc mili a prijemni a tak jsme dost casu stravili patomimou.
Vlak zastavoval celkem casto (mozna casteji nez se na poradny rychlik slusi). Asi v 10 hodin vecer jsme si lehli na nase luzka a po chvili usnuli. Vzbudili jsme se kolem 3:45 kdyz mel vlak pomalu dorazit do konecne stanice ve state Goa. Prijeli jsme tam kratce po ctvrte.
Rozhodli jsme se jeste nejaky cas. Pockat na nadrazi a asi v 5:40 vyrzili smlouvat riksu nekam na autobusove nadrazi kde jsme chteli jet na jih na Palolem beach. Jeli jsme spolu s nejakym francouzem a rikasa nas vyhodil nekde u takoveho kiosku u silnice a rikal, ze tudy jezdi autobusy na Palolem beach. Dali jsme si tedy jeste caj a pak cekali venku aby nam autobus neujel. Po chvili zastavila vedle nas mala dosavka s tim, ze kam jedeme a ze nas do Palolem za 250 Rs vezme, ale my nechteli, protoze autobus stal asi 50Rs. Pak postupne snizoval az na 60 Rs a tak jsme s nim jeli. Bylo to dost daleko asi 40 km a jeste nam rekl, ze nas ubytuje u sebe, ze ma taky ruzne pokoje za 100 Rs (asi 48Kc) tak jsme prijeli k nemu (je to asi 200 metru od plaze) a pokoj nebyl zcela ohavny tak jsme to vzali (prijit vsak prvni dny v Indii do neceho takoveho tak bych to urcite nevzal). Zachod je na dvore (turecky) a venku se valeji prasata a vsude jiz kalisicky neporadek (coz je doost slabe slovo).
Palolem beach je vsak uzasna plaz. Dlouha asi 2-3km krasny pisek a palmy. Rano jsme se byli hned projit po plazi. Kolem nas spousta psu, kteri vetsinou nikomu nepatri, ale jsou mili a pratelsti. Sli jsme si sednout do restaurace na snidani (je tu jedna vedle druhe) a pak zpatky do naseho pribytku, kde ja jsem jeste chvili podrimoval.
Potom jsme znovu vyrazili na plaz a prosli ji az na konec a zpatky potom nam nekdo nabidl lehatka pod slunecnikama u jedne restaurace a mi tam zustali az do vecera. Cely den jsme skakali do vln (coz je opravdu uzasna zabava a hlavne kdyz jsou vlny velike (tady nekdy 1,5m I vyssi).
S Luckou jedna sekla o dno a tak se na ne pak nastvala. Jiz tradicne jsme se sli najist po 15:00 (jime tady jen dvakrat denne a musim rict, ze mi to bohate staci) do te restaurace u ktere jsme meli nase lehatka. Ja si dal pro zmenu neco thajskeho a Lucka Dal (coz. Je neco jako cocka). Ja jeste nejake pivo. Pivo je tu o polovinu levnejsi nez kdekoliv jinde a tak jsou ceny jako u nas (kolem 25Kc).
Tato zabava nam vydrzela cely den. Vecer jsme se pak vratili do naseho pokoje osprchovali a umyli hlavy a pak sli na kratkou prochazku vesnici a pak zpet na plaz, kde jsme si po chvili sedli do kresilek a dali si Tequila sunrise I kdyz slunce davno zapadlo. Byla to faaakt romantika. Svicka na stole nadherne more a uzasne vlny, no pohoda. Dali jsme si to tedy jeste jednou a sli spat.
Ted je tedy rano 5.3.2007 a ja dopisuju tento prispevek. Za chvli se sbalime, pujcime si moped a odjedeme do 5 hvezdickoveho hotelu, ktery mame uz nejaky cas objednany. Je asi jen 3km odtud a tak jsme na to zvedav. Vsechno se Vam pokusim popsat dnas vecer v dalsim prispevku.

Zpatky do Kochinu

jardam — Fri, 02 Mar 2007 16:50:40 +0000

Vstali jsme v 7, zabalili, riksou dojeli na autobusove nadrazi a tam si ke snidani koupili banany, smazene cibulove bulky jeste teple a kroasany s necim zlutym uvnitr. Zacal si s nami povidat a do autobusu navigovat jeden starik, jak se uzkazalo, ne tak uplne bezelstne. Za svou malou pomoc chtel hned zaplatit. Cesta byla chvilemi velmi nebezpecna, popravde se mi zdalo, ze je ridic sileny. Dojeli jsme po 6 hodinach do Ernakulamu, ale na nejake jine nadrazi, nez zname , tak jsme si vzali riksu. Chteli jsme se nejdriv podivat do Maple’s Guest house s tim, ze kdyz to bude lepsi nez Biju’s kde jsne byli pred tim, tak zustaneme v Maple’s. .aple’s bylo levnejsi pri zcela stejne kvalite, tak jsme tam i zakotvili. Privozem jsme se dostali do Fort Kochi a chteli se nekde najist, ja uz jsem mela strasny hlad. Sli jsme na druhou stranu nez to zname a dostali se na nejaky velkoobchodni trh s ryzi, obilim a kdo vu s cim jeste vsim. Bylo silene vedro. Jidlo nikde zadne. Fuj bylo hnusne, malem jsem umrela. Otocili jsme se a vratili se a v turisticke oblasti sli na jidlo, konecne hura. Pekne jsme se nacpali. Jarda si dal zase dve piva. Dali mu je do konvicky na caj , asi nemaji na pivo licenci. Potom jsme se prosli po nabrezi, to iz bylo lepsi pocasi, konecne to slunce ztratilo silu. Koukli jsme do ruznych stanku, no proste pohoda.
Privozem jsme se vratili do Ernakulamu. Na MG road si dali jeste zmrzlinu a pak jsme sli rovnou do hotelu. Mam nejake divne kousance na noze. Asi malarie!!!

Kumily potreti

jardam — Thu, 01 Mar 2007 15:26:53 +0000

Aneb tea factory, spice garden. Preji dobry den znovu z horke Indie. Na uvod se musim omluvit webmasterovi tohoto skveleho webu, za mozne problemy ktere jsem mu mohl zpusobit dnesnim pridavanim obrazku k predchozim clankum, ale pocitacova vybavenost indickych internetovych kavaren je opravdu z doby, kterou rada pocitacovych nadsencu ani uz nepamatuje. prosim tedy o shovivavost. Uvedene velikosti obrazku I stylizace clanku opravim az se zase zpatky vratim k nam do Ceske republiky do nasi pocitacove soucasnosti.
Kazdy vecer pisu tento prispevek na svem (tedy firemnim) BlackBarry pokud najdu nekde v okoli sit GPRS nebo lepsi (casto je ve vetsich mestech i EDGE). Bohuzel klavesnice o velikost 6×4 cm my nikterak neumoznuje velke umelecke rozmachy, ale jsem velmi vdecen tomuto vykriku techniky za moznost podelit se s Vami o dalsi zazitky z nasi cesty po Jizni Indii.
Dnes opisuji denik, ktery pise Lucka do naseho cestovniho papiroveho deniku, takze se nedivte, kdyz budu psat v zenskem rode.
“Dnes je ctvrtek 1.3.2007 a my dnes vstavali pozdeji, asi v 7:30, protoze v 8:30 jsme meli domluveneho riksaka na cajovou tovarnu a dalsi atrakce. Jeste pred tim jsme si zasli do Jungle Cafe na snidani, opet klasika - tousty, vajicka, kava. Na dopoledni vypravu i na snidani se k nam pridal kluk, co s nami byl vcera v dzungli na slonech. Predstavte si , on jel na projizdku lodi az po tom jungle trekkingu od 14 hodin, a videl z lodi plno slonu!!! Ukazoval nam fotky, no nadhera. Ach jo, to ma nekdo kliku, a my kvuli tomu jeli na sedmou.
No takze v 8:30 nas nabral riksak a jeli jsme a jeli asi pul hodiny az do vedlejsi vesnice, kde je tovarna na caj. Ukazal nam cely proces vyroby caje i plantaze, kde se pestuje. Potom nas zavezl do Vegetable garden, kde se pestuji ruzne kytky, stromy a koreni. Porad jsme k necemu cuchali a neco ochutnavali. Hlavne listy, obcas i plody nebo treba hrebicek. Videli jsme toho opravdu spoustu.
Potom nas pruvodce pozval do protejsiho obchudku s posezenim na caj. Dale nase cesta vedla na kavovou plantaz, kde jsme videli cesacky kavy. Kazda 20kg pytel na hlave. Kava jak se susi na slunci v ruznych stadiich atd. Susili tam take pepr.
Riksak pruvodce byl velmi mily a pratelsky a zavezl nas k nemu domu, takze nam predstavil svou zenu, maleho synka, matku i sestru. Kolem sveho domku mel plno dalsich plodu, tak nam o nich povidal a zase jsme cichali a chutnali kde co. Jeho zena nam dala I jidlo (byla to smes ryze, bananu, orechu, koreni a kdo vi ceho jeste) a bylo to moc dobre. V jeho vesnici jsme se jeste jeli podivat. Na malinkeho slona, 46 dni stareho. Byl krasny, ale zrovna spal, tak jsme si ho moc neprohledli potom jsme se nechali zavest na hlavni silnici v Kumily, kde nas dnesni vylet koncil. Spokojene jsme se rozloucili se spolucestovatelem z Francie i s riksakem. Koupila jsme pohledy, napsali jsme je a donesli na postu. Potom jsme zamirili do internet cafe, kde jsme pobyli docela dlouho, protoze Jarda ke svemu blogu pridaval fotky. Vratili jsme se do naseho domecku, chvili si odpocinuli, a potom sli hledat, kde se najime. Nasli jsme prijemny podnik (posezeni na kryte terase) chladek, rege hudba … Pohoda, ale na jidlo jsme cekali vecnost. Po jidle jsme se sli pro jistotu zeptat na autobusove nadrazi, kdy se jede do Kochinu a kupodivu jsme dostali stejnou odpoved jako vcera jednu z odpovedi. Tak snad je to pravda. V 8:10 hod. Prosli jsme mestem, koupili detem tricka s tygrem a sli se do naseho domecku osprchovat a napsat deniky.”