Pár postřehů z Maďarska

Něco staršího, nicméně konečně jsem se dostala z víru zkoušek a zápočtů, takže Maďarsko, konec léta…

V prvé řadě… fotky na mých stránkách…
Takže co kdy a jak… znáte takové ty nápady, jak se jeden den něco vymyslí a záhy se to zorganizuje? Tak takhle nějak vypadala moje cesta do Maďarska. Vymyšleno během dvou dnů a hned hurá pryč.

Jako dopravní prostředek jsme zvolili krásně levný autobus Student agency, nicméně měl tu chybu, že do Budapešti dojel o půlnoci, tzn ve chvíli kdy tam jezdí jen noční linky, navíc autobusové nádraží je skoro na kraji města. Prostě to nebylo úplně ono. Noční linky jsme vzdali, tak jsme se snažili o pochod pěšmo. No úspěšně jsme se ztratili, takže záchranou nakonec byl až taxík, který nás podle mého docela slušně okradl, ale hlavně, že jsme se dostali k nádraží. Hala samozřejmě zavřená, všichni mluví jen maďarsky… tak jsme chtěli zkusit nocovat na Margaritině ostrově. To by bylo fajn, kdyby tam nebylo spoustu ožralců… takže jsme noc probděli.

Ráno jsme byli konfrontováni s docela důležitým poznatkem, jiná řeč než maďarština je tu téměř k ničemu. Sem tam německé fráze, možná ještě ruština…

Další postřeh, směnárny nonstop neexistují ani v centru. Takže pokud potřebujete vyměnit valuty, tak si musíte pěkně počkat, až se někde otevře.

Lidi byi ale strašně milí… když jsme kupovali jízdenky na vlak, snažili s ze všech sil nám vysvětlit, jak to u nich funguje, stejně tak MHD, docela mě překvapilo, jak v pohodě se dá stopovat, a to prosím ve čtyřech lidech s krosnama, někde uprostřed puzsty…

Tak bych ještě mohla napsat za čím jsme jeli… docela mě zajímala puzsta, takže jsme jeli na jih do Kecskemetu do národního parku, kde se nacházely dokonce jakési písečné duny, moc pěkné místo, dokonce se tam dalo spát po širákem (nicméně jsme pěkně zmokli, prostě uplakaný konec léta…), ve vesnici bylo levno, docela paráda, jen autobusy jezdily tak nějak, spíš nejezdily…

No a pak samozřejmě Budapešť. Docela mě převapilo, jak levně a rychle se dá sehnat ubytování v centru, i se snídaní v podobě švédského stolu. A to všechno za 12 eur… popravdě nemít mokré stany a vůbec všechno, možná jdeme do kempu, ale po třech propršených nocí jsme toho měli plné zuby. Prolezli jsme historické centrum (strašně moc mi připomnělo Prahu…) a pak Aquincum… zříceniny starověkého římského města. Docela paráda.

Moje rady…

• sebou si vezměte nějakou maďarsko-českou konverzaci, hodí se
• neostýchat se stopování, v téhle zemi je to pohodička
• nesnažte se dostat do Budapeště na půlnoc, ne se Student Agency, za ty útrapy to nestojí
• naučtě se německé fráze
• informace si zjišťujte na infocentrech na nádraží, většinou tam lidé ví a poradí
• snažte se sehnat forinty už v Čechách, viz výše popsané potíže se směnárnami