Amritsar
Uff,tak zase zpatky v nizine,takze ve vedru.(Tenhle prispevek pisu uz o treti od zacatku,vzdycky se mi to nejakym zpusobem vymaze,takze i dnes naposled).
Jsme na ceste do zlatyho chramu Hari Mandir.
Dnes rano jsme se vydali si zareservovat jizdenky na vlak do Varanasi a verte,jednoduchy to nebylo.Po te,co jsme neuprosne vystali asi posesty frontu,jsme sinechali zavolat nadrizenyho a do deseti minut jsme meli vyhrano.No,jen nevime v jaky tride.Je to to jediny na tom listku,co je v hindi.
Zitra vyrazime na hranice s Pakistanem.Kazdej vecer pred setmenim pri zavirani tam probiha bajecna show.Monty Phyton o tom taky natocili kdysi scenku.No a 28.9 v 6 vecer vyrazime do Varanasi.Mezi 1.-2.10 bychom chteli bejt v Kathmandu.
Ted jeste zpet k Parvati,Toshi,vesnicce zaslibene.Lezi na ceste Bhuntar-Manikaran-Pulga.Autobus jede do tzv. ‘Bershani’ a pak se musi 40 minut peso.Je takova pohoda,ze tam nejezdi zadny doravni prostredky.Postavit si baracek asi 5 km nad vesnici by nas vyslo na 100 tis rupek,tzn. 6 tisic dolaru,tzn. 120 tis korun.Treba jednou…
Byli jsme tam zrovna v dobe,kdy zacala sklizen,tudis vyroba carasu(hasise),coz je obzivou cele vesnicky posledni stovku let.Ponekolikaty se nam potvrdilo,ze Indove jsou oravdu hodne ohostini.Az moc.Ale o tom az riste.Ted se jdeme podivat na ten chram.Papaa.Piste i kdyz ja nepisu….

